Ne každý, kdo seje antibiblickou zahradu bludů a domýšlení bude žít v klidu a pokoji. Takový ničí zahradu vlastní, i těch, co na ni hrdě zve. Takových je už příliš mnoho. Boží moc neslouží k ověřování si Jeho trpělivosti nebo sebeklamných odůvodňování vlastní ideologické spásy, dle našich norem a hloupostí, bez zodpovědnosti (prvně té duchovní v opravdovosti), nebo zodpovědností nedostatečnou, či falešnou.
Navenek sice budou ztělesněná zbožnost, ale její moc budou popírat. Od takových se odvracej. (2 Timoteovi 3:5)
Tak se i vy navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste plní pokrytectví a špatnosti! (Matouš 23:28)
Před Božím hněvem jsme varování a stále napomínáni. Chceme být čistí, jako svatí, morálně i přirozeně – mysl, srdce, tělo i duch. V srdci chceme uniknout všemu, co přijde na tento svět. Na tento svět přichází duchovní úpadku, doba extrémního vzrůstu nemorálností a duchovních bludařů, takových, co rádi v jednom kuse klamou sebe i ostatní nabídkou falešného světla. Přichází nejen doba temna, soužení, ale obrovská vlna lhostejnosti, sleposti, nadutosti, opovrhování, pýchy a legie zvrhlosti v myslích mnohých.
Ve své přirozenosti nejsme nikdo stvořen pro opak charakteru, než toho jediného Božího, jak nás Stvořitel/Otec stvořil. Nejsme tu od uctívání lidí, v podobě papežů, popularizovaných bohatýrů, jakýchkoliv vůdců, politiků nebo prezidentů. Nejsme tu od pohanského zbožšťování jejich, ani přírody – ničeho, co Bůh stvořil, kromě Jeho samotného, jak stálo, a stojí v neměnném Desateru Božích přikázání.
Samotné Desatero Božích přikázání si katoličtí protestanté. Katolíci vzpurně odmítají vše, kde není aktivní přítomnost jejich démonického modlářství – nahrazení falešným křesťanstvím (katolicko-modlářské antikřesťanství), ale Božím křesťanstvím nekatolickým, dle Bible. Vlk v rouše beránčím (papežství/osoba v bílém) se skrývá za vše biblické, ale jádro je velmi výrazným způsobem záměrně pohanské a plně modlářské.
Plně oddaná Církev katolická se s svým rouháním a herezemi daleko nedostala. Co je vidět není skryto, a co je skryto je usvědčeno Duchem svatým. Katolická Církev si skrze své papežství přepisovala doby a zákony. Varující na tento fakt jsou označováni za blázny a bludaři, vše označující dle svého neduchovně pudového rozumu za bláznovství, vyvyšující sebe samotné jako „hledače Světla“.
Prohlubování světa plného paradoxu a bezcharakterního bludu přináší pohanům a falešným věřícím chvíli blaha i zisku (zásadově ne vždy obojí). Na takové v případě neobrácení se a následování své pyšné široké cesty příjde tma a záhuba. Skrze nejrůznější biblická varování, nelze opomenout jedny z hlavních. V pohanské ideologii a odhalení skutečné povahy indiktrionálního rouhání falešné Církve (v Bibli jako katolická nevěstKa/hanl. také filcka oděna purpurem a šarlatem – barva biskupů a kardinálů“), zkoušela srazit Pravdu v Písmu svatém, skrze úpravu částí Desatera Božích přikázání – konkrétně se jedná dvě Vatikánem změněná přikázání: Exodus 20:2 a Exodus 20:4, které zní:
Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
5 Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí,
6 a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání.
Pamatuj na sobotní den, aby ti byl svatý.
9 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,
10 ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách.
11 V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej.
Boží hněv je pro nevěřící, nevědomé a neposlušné. Mnozí, právě tak, jako katolíci zapoměli na Boha a jeho obraz, jeho Zákony a Příkázání. Následují svého bůžka, vlastní idol, náhradu, náhradu Boha i jeho Slova Božího. Bůh byl přibit obraznými hřeby modlářství a mnohými náhradamy, s odměnou soli vrhanou do Jeho ran (představující vše antibiblické).
Bůh se nenechá špinit a nevaroval mnohé pro to, aby tu zanechal věrné, poslušné, napravitelné, činící pokání a Pánovu vůli plnící. Jsou mezi vámi i takcí, co odmítají kompletní Písm svaté, Desatero, Zákon/Smlouvu (Starý a Nový – Bible) a o Ducha svatého prosí zbytečně. Ducha tlumí a rmoutí, scházejí a sejí na cestě pohanské a cestě zkázy.
Vytržení není hoden nikdo, proto Pán vytrhne jen a pouze svou církev – POUZE KRISTOVU CÍRKEV/BOŽÍ DUCHOVNÍ DĚTI, žádnou Církev ze světa!