Zastiňování a odkloňování Krista náhradou za modlářskou církev s modlami v čele, v podobě obrazů, soch a falešných přeměň (transubstanciace) ve jménu falešného krista na znamení přeměny sušenky v lidské maso, které má být v mnoha šokujících případech z potracených dětí. V neposlední řadě po důkladném laboratorním rozboru byl lidský materiál důkladně prověřen a klasifikován jako zdroj něčeho, co nejlépe produkuje údajný adrenochrom… Vítejte v dračí církvi.
Proč je tento malý kus země epicentrem světových dějin? Proč se o něj bojuje už tři tisíce let? A jak vznikl dnešní konflikt mezi Izraelem a Palestinou? V tomto dokumentárním videu vám přinášíme ucelený pohled na tisíciletou historii Svaté země – místa, kde se rodily náboženství, střetávaly civilizace a formovaly světové dějiny…
Po dobytí Berlína v květnu 1945 vstoupila Rudá armáda do zničeného města jako vítěz. Mnoho sovětských vojáků bylo po letech války naplněno hněvem, bolestí a touhou po pomstě. Berlín, hlavní město nacistického Německa, se stal symbolem konečného zúčtování. Právě zde se odehrála jedna z nejtemnějších kapitol poválečné historie: masové znásilňování německých žen. Historici odhadují, že během a po bitvě o Berlín bylo znásilněno přibližně 100 000 až 130 000 žen.
Oběťmi nebyly jen dospělé ženy, ale i dívky a starší ženy. Některé byly znásilněny opakovaně nebo skupinově. Lidé se snažili ukrýt ve sklepech nebo v troskách budov, ale ani to často nestačilo k záchraně. Zoufalství a hrůza se staly běžnou součástí každodenního života obyvatel Berlína.
Sovětské vedení zpočátku tyto činy přehlíželo nebo zlehčovalo. Stalin sám měl údajně poznamenat, že „vojáci si zaslouží trochu zábavy“. Až později byly některé excesy potrestány, ale většina případů zůstala bez následků. Tento akt masového násilí měl dlouhodobé důsledky – nejen fyzické, ale i psychické. Mnohé ženy trpěly celý život, některé spáchaly sebevraždu, jiné zůstaly navždy traumatizované.
Dnes se o těchto událostech mluví více otevřeně, ale po desetiletí bylo toto téma tabu. Oběti nemluvily ze strachu nebo studu, společnost nebyla připravena naslouchat. Poválečná spravedlnost pro ženy, které přežily peklo okupace, byla neúplná a často chyběla zcela. Přesto je důležité tyto příběhy připomínat – nejen jako historické varování, ale i jako akt úcty vůči nevinným obětem války…
V roce 1981 se v malé jugoslávské vesničce jménem Medjugorje měla zjevit šesti dětem panna Maria. Příběh tohoto zjevení je ale velmi podivný a řada indicií nasvědčuje tomu, že se vše událo trochu jinak. A tento díl bude neobvyklý i pro vás, naše pravidelné diváky. Jde totiž o vyjímečný letní díl, který vznikl za neobvyklých okolností a průvodcem tak nemohl být ani Zdeněk, ani Martin…
Kromě smrtelně nebezpečných nucených prací vězňů v koncentračních táborech byl Pohl jako „pán statisíců vězňů“ odpovědný především za „radikální vykořisťování a využití vězňů, od zabavování jejich cenností až po získávání jejich zlatých zubů a vlasů“. Lidský materiál měl být přitom efektivně a plně využit a Pohl dokonce vypočítával hodnotu otrockých dělníků. Celkem měl typický vězeň koncentračního tábora průměrnou délku života devět měsíců nebo méně a byl oceněn na 1 630 říšských marek, což odpovídá dnešním 15 650 americkým dolarům. Zboží uloupené při deportacích a masových vraždách zahrnovalo oděvy, šperky a další majetek, například devizy a zlato. Dochoval se dopis Heinrichu Himmlerovi, v němž je uveden soupis více než 100 000 hodinek, tisíce plnicích per a podobných předmětů, které byly záměrně označeny jako „židovské pašované zboží“, aby se zakryl jejich původ.
Po skončení druhé světové války v roce 1945 se Oswald Pohl nejprve skrýval v Horním Bavorsku a později poblíž Brém. V přestrojení za čeledína byl nakonec v květnu 1946 zajat britskými jednotkami. Krátce poté byl Pohl převezen do Norimberku, kde do prosince čelil více než 50 výslechům.
Od 13. ledna 1947 byl Oswald Pohl souzen v tzv. Pohlově procesu, což byl čtvrtý z dvanácti vojenských tribunálů známých jako následné norimberské procesy za válečné zločiny, které po skončení druhé světové války vedly úřady Spojených států ve své okupační zóně v Německu v Norimberku. Pohlův proces byl veden v Justičním paláci v Norimberku proti Oswaldu Pohlovi a dalším 17 důstojníkům SS zaměstnaným v Hlavním hospodářském a správním úřadu SS. Hlavním obviněním proti nim byla jejich aktivní účast a řízení „konečného řešení“…
Vám, kteří slyšíte, však říkám: Milujte své nepřátele! Buďte dobří k těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, a modlete se za ty, kdo vás pomlouvají. – Lukáš 6:27-28 (poz. red.)
