Bývalý voják z povolání z mise UNPROFOR v bývalé Jugoslávii: Zjevil se mu Ježíš…

Jako voják z povolání zažil misi UNPROFOR během občanské války v bývalé Jugoslávii. Po návratu se dostal do stavu, kdy na vlastní kůži pocítil skutečné peklo. Později poznal Ježíše Krista a dnes se ho už nikdy nechce vzdát. Spisovatel a evangelista MARIAN REDUCES v exkluzivním rozhovoru pro KEY FROM…

Co je to nejkrásnější, co se ve vašem životě povedlo?

Že bych mohl poznat a přijmout Pána Ježíše Krista do svého srdce, a tak získat vztah s živým Bohem. Děti a rodina jsou samozřejmě také darem a požehnáním od Boha.

Co jste nejvíce ve volném čase? Kde pracujete?

Moje aktivity se změnily, protože hodně sloužíme v evangelizační práci Ježíš Kristus žije, ale čas využívám i ke studiu ve škole, protože studuji biblickou teologii na Akademii sv. Pavla (SZPA) v Budapešti. Zároveň pracuji v oblasti prodeje nábytku.

Jaký nápad, který vyšel z vaší hlavy, se podařilo úspěšně realizovat?

Vybudovat společnost v maloobchodním a koupelnovém nábytku. Také mise v mírových silách OSN v bývalé Jugoslávii.

Kdo je podle vás nejtalentovanější ve vašem okolí? O kom máme psát?

Protože jsem byl nadpřirozeně uzdraven a setkal jsem se s Pánem Ježíšem, jak je ve svém svědectví, chtěl bych napsat o tom, jak Pán Ježíš dělá zázraky ve své lásce a působí dnes a uzdravuje a zachraňuje lidi.

Jaký je tvůj smysl pro život?

Následujte ve víře Pána Ježíše Krista a veďte k této mé rodině a také hlásejte evangelium Pána Ježíše Krista, ať je spaseno a spaseno tolik lidí.

Co za směšnou věc v tvém životě jsi splatil?

Spousta věcí. Ale máma mi řekla, že když se můj bratr-dvojče ani jednou nevrátil ze školy, jako ten druhý na ZZ, schovali jsme se do sklepa vestavěné šelfliniky na Novém Městě Kyzuck. Usnuli jsme tam a samozřejmě moje máma v té době zahájila veřejnou bezpečnost. Druhý den, když nás hledali, probudili jsme se a šli domů a potkali jsme pány z VB, takže jsme oba nahlas zazpívali „dooo léze na čůrání pošlou myslitele “. A všichni se tomu tehdy smáli a byli rádi, že jsme v pořádku.

S jakou ústřední myšlenkou v současnosti žijete?

Následování Božího Syna Ježíše Krista a oznamování biblických pravd. Moje rodina a vedení rodiny v živé víře v Boha. To je nevyvratitelná a nezvratná skutečnost pro každého člověka, že tento život na zemi je začátkem, který pokračuje ve věčnosti.

Co je podle vás nejdůležitějším vynálezem lidstva?

Je jich mnoho: elektřina, stavební systémy, materiály, všechny druhy energie pro domácnost, ale i průmysl. Ale z pohledu duchovenstva je to Abrahamova víra, která dosáhla smlouvy s Bohem Abrahama, Izáka a Jákoba o záchraně lidstva. Touto vírou a poslušností získal vztah a smlouvu s živým Bohem Izraele a možnost příchodu Mesiáše na tuto zemi, a tím ve víře možnou záchranu každého hříšníka.

Pokud je o vás jednou napsána kniha, jaké jméno by bylo v současnosti nejprestižnější? A jaké jméno by se ti líbilo nejvíc?

Jedna kniha už vyšla Můj boj proti neviditelnému nepříteli. A ten druhý asi bude mít podobné jméno, ale bude to jen Boj proti neviditelnému nepříteli, protože to bude soubor svědectví lidí o nadpřirozených zázracích, které dnes Pán Ježíš dělá, protože je naživu, a jak říká Bible, je to stejné včera, dnes i zítra. A dnes dělá zázraky pro svou slávu.

Jaký je váš oblíbený film, seriál, kniha, píseň?

Křesťanské písně a filmy, křesťanská literatura a kniha knih Bible.

Co ještě chcete ve svém životě zažít nebo dokázat?

Kázání evangelia ke smíření skrze oběť Beránka Božího Ježíše Krista a záchranu co největšího počtu lidí před strašlivým osudem, který je čeká, pokud se nezmíní o Bohu.

Kde jste nejdál a jakou nejdůležitější myšlenku vás naučili lidé, kteří tam žijí?

Byl jsem nejdál se svou ženou ve Svaté zemi v Izraeli. A k tomu nepotřebuje víc slov než věřící a myslím, že touhou každého věřícího v Pána Ježíše Krista je dostat se alespoň jednou v životě na toto místo, neboť právě tam Pán Ježíš Kristus jako soudce opět přichází. Lidé mě tam učili, že důležité nejsou jen ty materiální hodnoty, ale především ty duchovní, které jsou věčné.

Jaký je podle vás největší a nejpozoruhodnější koncept, který se ve světě po zbytek roku řídí?

Když americký prezident uznal biblickou pravdu a Boží vůli a uznal Jeruzalém hlavním městem a v květnu tam zřídil velvyslanectví.

Věříte v budoucí život? Kde byste si představoval ten svůj?

Na 1000% procent věří v budoucí život a po setkání s Pánem Ježíšem Kristem, které také píšu do své knihy Můj boj proti neviditelnému nepříteli a samozřejmě, že ho chci strávit v Boží přítomnosti v nebi. A nechci, aby se do pekla dostal někdo nebo největší nepřítel, protože jsem také asi před 10 lety zažil realitu pekla.

Cítili jste ve svém životě beznaděj a zoufalství? Co jsi udělal, že jsi to odehnal?

Cítil jsem naprostou beznaděj a zoufalství před obrácením a také asi 3 měsíce po obrácení, kdy se mi otevřel duchovní svět a začal jsem do té doby prožívat nepoznané věci a realitu pekla a smrti. Myslel jsem, že mě Bůh nemiluje a on mě nechce zachránit, co je Satanova lež. Věděl jsem, že kdyby se Bůh rozhodl mě nepřijmout, prožívám tyto hrůzy navždy. Píšu to i do své knihy. Taková beznaděj jako peklo není dána slovy zde na zemi (veselost, úzkost, nezřetelný oheň atd… ) Jediné, co jsem zmokl, bylo povolat Boha Pána Ježíše Krista, aby mě vysvobodil, uzdravil a zachránil. Už jsem se modlil a prosil Pána Ježíše, aby mě vzal, nedá se popsat, jaká je to hrůza. A díky Mu, neboť mě vyslyšel, zachránil a uzdravil.

Která věta tě děsí nejvíc?

Šťastný muž, kterému Bůh Izraele po znovuzrození dal nový život a druhou šanci.

Jaké je vaše motto a proč?

Raději by se bránil záchraně lidí při kázání evangelia, než aby shrnul ve sboru před nečinností. Proč? Aby lidé měli to, co já a ten Ježíš Kristus v mém srdci.

Mohl bys přežít měsíc v pustině? Jaké by to pro tebe bylo?

Byla by to pro mě bomba, protože nikdy nebudu sám v pustině, neboť Pán Ježíš Kristus je ve mně v mém srdci.

Který z vašich nápadů chcete, aby ostatní ukradli a realizovali?

Zvláštní otázka, protože krádež je pro křesťana hřích. Na to nemohu odpovědět, ale přeji si víc na ulicích, Boží slovo se kázalo ve školách.

Kterou část vašeho majetku byste si hned vzali a dali ji na náměstí s připojeným odkazem – vzít, nechat vás sloužit, mám dost?

Nejcennějším aktivem je pro mě vztah s živým Bohem a Spasitelem Ježíšem Kristem a také to rozdáváme na ulicích. Pán Ježíš řekl: dostali jste zadarmo, tak rozdávejte zadarmo.

Co nosíš nejvíc?

Někdy si pro sebe vezmu víc, než si dokážu uvědomit, a pak jsem frustrovaný. Prosím Pána Ježíše, aby mě v tom také povolal.

Marianina kniha ke stažení zdarma, je na této lince: http://jeziskristuszije.sk/kniha-na-stiahnutie-zdarma/

Zdroj: 1

Modly nejsou potřeba tam, kde měl být Bůh, proto je třeba je z falešných srdcí zlikvidovat

Modláři konvertují na katolicismus, aby obhájili své modly a zakládali díky nim a jejich popularizaci, kdy lze jen takto přilákat mnoho bezbožných a pohanů, opět další následovníky v podobě kupujících. Tyto byznys modely pro vydělávání jsou velmi hojné, ale hluboce bezbožné.

Buďto lze urážet Boha modlami, a zapíráním Kristova těla (Písmo svaté) nebo klamat a svádět, nahrazovat démonickými naukami nebo hluboce pohanskými antibiblickými bludy. Písmo varuje samozřejmě i před modlami v podobě sošek, obrazů, člověka (například pohany oblíbený papež), či uctíváním/zbožšťováním mrtvol a koster, jejich různých částí. To vše, nejen z Desatera, což je základ duchovní víry a úcty, jk k své duši, tak k svému Pánu a Bohu, Otci Stvořiteli, který nemůže zapřít, či klamat sám sebe, ani to, co vytvořil. Je-li výtvorem Boha Písmo svaté, nebo-li Bible, o co víc je ctěno a respektováno zbožnými, ne-li snad Křesťany? Nikoliv katolickými svůdci a jinými vlky , ale Božími dítky, těmito Božími křesťany.

Katolická dračí církev (drak/Satan a svůdce) je v Písmu svatém popsána, jako ta, jejíž vnější část je oděna purpurem a šarlatem, velebící si s velikým bohatstvím, mnoha drahými kameny, zlatem, ale také opitá krví svatých.

Stěžujte si Bohu a dejte mu přečíst k své vlastní hanbě jediné Boží Písmo svaté. Bůh vedl své apoštoly pravdou, ryzostí a čistotu sobě vlastní. V Bohu není tma, klam, přetvářka, žádná chyby, nedostatek, ani rozpor. K vlastní hanbě se paktujete sami s čaroději a lháři, modláři a kuplíři svých vlastních lstí a svodů, klanící se mnohým nekajícím se ze svého (nejen) modlářství a obcházení Písma svatého z pouze jediného důvodu.

Ten, kdo vychází z Písma jím dosvědčuje pravdu a klam v ostatních, pokud ho prvně samo Písmo identifikovalo a svůdce, či modlář, lhář, nebo hřích je usvědčen a odhalen. Dobrý dobrému neuškodí, hanba a bič nenapravitelnému k jeho dobru! Ať se poučí ten, i další skrze takového napraveného a obráceného v opravdovosti, odměnu naopak zasluhující, než cokoli předně s bičem, který pravdu ctící a špínu usvědčující nebude nikdy nutným, ani potřebným!

Izrael: 3000 let bojů o Svatou zemi – stručná historie jednoho území

Proč je tento malý kus země epicentrem světových dějin? Proč se o něj bojuje už tři tisíce let? A jak vznikl dnešní konflikt mezi Izraelem a Palestinou? V tomto dokumentárním videu vám přinášíme ucelený pohled na tisíciletou historii Svaté země – místa, kde se rodily náboženství, střetávaly civilizace a formovaly světové dějiny…

Změna Božích přikázání katolicko-protestantskou dračí antiCírkví – protestantské papežství zneplatnilo originální druhé a čtvrté přikázání v Desateru Boha živého!

Konstantinův zákon o neděli – Zákon vydaný císařem Konstantinem dne 7. března r. 321 po Kr., v němž se jedná o dni odpočinku, zní takto: „Všichni soudci, obyvatelé měst a řemeslníci nechť odpočívají v úctyhodný Den slunce. Venkovský lid se však může věnovat práci na poli, protože se často stává, že jiné dny se tak dobře nehodí k zasévání zrna do brázd nebo k práci na vinicích. Takže požehnání dané nebeskou prozřetelností by se v krátké době mohlo rozplynout.“ Joseph Culen Ayr: A Source Book for Ancient Church History, New York 1913. Latinský originál je v Codex Justiniani, kniha 3, kap. 12, zákon 3.

Apoštol Pavel ve svém druhém listu Tessalonickým předpověděl velké odpadnutí, které vyústí v nastolení papežské moci. Napsal, že Kristův den nenastane, „než až prve přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hříchu, syn zatracení, protivící a povyšující se nade všecko, což slove Bůh, anebo čemuž se děje Božská čest, takže se posadí v chrámě Božím, tak sobě počínaje, jako by byl Bůh.“ Dále apoštol upozorňuje své bratry, že „již tajemství nepravosti působí“ (2 Te 2,3.4.7). Již ve své rané době viděl, jak se do církve vkrádají bludy, které připravují půdu pro vznik papežství.

Poznenáhlu, nejprve pokradmu a v tichosti, později už zjevněji, jak nabývalo (papežství) na síle a získávalo nadvládu nad myšlením lidí, provádělo „tajemství nepravosti“ své podvodné a rouhavé dílo. Téměř nepozorovaně vnikaly do křesťanské církve pohanské zvyky. Kruté pronásledování církve od pohanů na čas utlumilo ochotu k ústupkům a přizpůsobování. Když však pronásledování ustalo a křesťanství proniklo na dvory a do paláců králů, vyměnilo skromnou prostotu Krista a jeho apoštolů za okázalost a pýchu pohanských kněží a vládců. Na místo Božích požadavků postavilo lidské názory a tradice. Formální obrácení císaře Konstantina na počátku čtvrtého století křesťané přijali s velkým nadšením. A svět formálně oděný spravedlností vstoupil do církve. Rozklad pak postupoval velmi rychle. Zdánlivě poražené pohanství vlastně zvítězilo. Pohanské myšlení ovládlo církev. Pohanské nauky, obřady a pověry byly zapracovány do věrouky a bohoslužby formálních Kristových následovníků.

Kompromis mezi pohanstvím a křesťanstvím vedl k tomu, že se začal prosazovat „člověk hříchu“, o němž proroctví předpovědělo, že se bude stavět proti Bohu a vyvyšovat se nad něj. Obrovská soustava falešného náboženství je mistrovským dílem satanovy moci – pomníkem jeho úsilí dosednout na trůn, aby vládl zemi podle své vůle.

Satan se kdysi pokusil dosáhnout dohody s Kristem. Přišel za Božím Synem na poušť pokušení, ukázal mu všechna království světa a jejich slávu a nabídl mu, že všechno odevzdá do jeho rukou, uzná-li Kristus nadvládu knížete temnoty. Kristus pokáral opovážlivého pokušitele a přinutil ho, aby odešel. Satan však dosahuje větších úspěchů, svádí-li stejným způsobem lidi. Církev byla vedena, aby hledala přízeň a podporu u mocných tohoto světa, aby tak získala světské výhody a pocty. Tím církev zavrhla Krista a začala se podřizovat představiteli satana – římskému biskupovi.

Podle jednoho z hlavních bodů učení římského katolicizmu je papež viditelnou hlavou všeobecné Kristovy církve a je mu svěřena nejvyšší autorita nad biskupy a kazateli na celém světě. Nad to ještě dostal božské tituly. Byl oslovován „Pán Bůh Papež“ a byl prohlášen za neomylného (viz Dodatky). Vyžaduje úctu všech lidí. Stejný požadavek, který vyslovil na poušti pokušení, klade satan prostřednictvím římské církve stále a mnozí lidé jsou ochotni mu tuto poctu vzdávat.

Ale ti, kteří uctívají a respektují Boha, reagují na tuto rouhavou opovážlivost tak, jako Kristus odpověděl na požadavek lstivého nepřítele: „Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti.“ (L 4,8) Bůh ve svém slovu ani v nejmenším nenaznačil, že ustanovuje nějakého člověka hlavou církve. Učení o papežské svrchovanosti je v přímém rozporu s učením Písma. Papež nemůže mít moc nad Kristovou církví, může se jen snažit ji uchvátit.

Římští katolíci obviňují protestanty z kacířství a ze svévolné odluky od pravé církve. Takové obvinění však platí spíše jim. Římská církev odložila Kristovu korouhev a opustila „víru, kteráž jest jednou dána svatým“ (Ju 3). Satan dobře věděl, že Písmo lidem umožní, aby odhalili jeho podvody a odolali jeho moci. Vždyť i Spasitel světa odrážel jeho útoky slovy Písma. Proti každému útoku Kristus nastavil štít věčné pravdy; bránil se slovy: „Psáno jest.“ Proti každému návrhu protivníka Kristus postavil moudrost a sílu slova. Aby tedy satan udržel svou nadvládu nad lidmi a utvrdil moc papežského uchvatitele, musel lidi udržovat v neznalosti Písma. Bible vyvyšuje Boha a vymezuje lidem jejich místo, proto musí být jeho svaté pravdy utajeny a potlačeny. Římská církev přijala tento způsob argumentace. Po staletí bylo rozšiřování Bible zakázáno. Lidem bylo zakázáno Bibli číst nebo ji mít doma (viz Dodatky). Bezzásadoví kněží a preláti vykládali její učení tak, aby podepřeli svá domnělá práva. Tak se papež stal téměř všeobecně uznávaným zástupcem Boha na zemi a osoboval si moc nad církví i státem.

Když byl odhalitel podvodů odstraněn, satan pak mohl jednat podle své vůle. Biblická proroctví předpovídala, že „nadto pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva“ (Da 7,25). A o to se také pokusil. Aby formálně obráceným pohanům poskytl náhradu za uctívání model, a tím usnadnil, aby přijali křesťanství, zavedl postupně do křesťanské bohoslužby uctívání obrazů a ostatků. Nakonec tento systém modloslužby zavedly svými rozhodnutími všeobecné církevní sněmy (viz Dodatky). Aby dokonal znesvěcující dílo, opovážil se Řím vymazat z Božího zákona druhé přikázání, zakazující uctívání obrazů a symbolů, a rozdělil desáté přikázání, aby zůstal zachován jejich počet.

Ochota ustupovat pohanství otevřela cestu k ještě většímu přehlížení nebeské autority. Prostřednictvím neposvěcených vůdců církve satan pozměnil také čtvrté přikázání a pokusil se odstranit starobylou sobotu, den, který Bůh požehnal a posvětil (1 M 2,2.3) a na její místo povýšit svátek zachovávaný pohany jako „ctihodný den slunce“. Pokus o tuto změnu nebyl zpočátku otevřený. V prvních staletích zachovávali sobotu všichni křesťané. Rozhodně uctívali Boha a věřili, že Boží zákon je neměnitelný, proto tak úzkostlivě dodržovali jeho předpisy. Satan však chytře působil prostřednictvím svých pomocníků, aby dosáhl svého cíle. Aby se pozornost lidu obrátila k neděli, byl tento den vyhlášen svátkem na počest Kristova vzkříšení. V neděli se pak konaly bohoslužby. Sobota byla dosud pokládána za den odpočinku a byla stále posvátně zachovávána.

Aby si satan připravil cestu pro dílo, které si naplánoval dokončit, navedl Židy ještě před příchodem Pána Ježíše, aby sobotu zatížili nejpřísnějšími požadavky, takže se její zachovávání stalo břemenem. Pak, využívaje výhod toho, že sobotu postavil do nesprávného světla, uvrhl na ni opovržení jako na židovské nařízení. Zatímco neděli považovali křesťané všeobecně dále za den radosti, vedl je satan přitom k tomu, aby sobotu učinili dnem postu, dnem smutku a beznaděje, aby tak projevili svůj odpor k židovství.

Na počátku čtvrtého století vydal císař Konstantin nařízení, kterým vyhlásil neděli za veřejný svátek po celé Římské říši (viz Dodatky). Den slunce uctívali jeho pohanští poddaní a zachovávali jej i křesťané. Císař se záměrně snažil spojit protikladné zájmy pohanství a křesťanství. Vymáhali to na něm ctižádostiví a po moci toužící biskupové, kteří pochopili, že budou-li křesťané i pohané světit stejný den, usnadní se pohanům přestup ke křesťanství, a tím vzroste moc a sláva církve. I když mnozí bohabojní křesťané byli postupně vedeni k tomu, že začali považovat neděli za den do jisté míry posvátný, pravou sobotu stále pokládali za Hospodinův svatý den a zachovávali ji podle čtvrtého přikázání.

Velký podvodník své dílo neskončil. Rozhodl se, že shromáždí celý křesťanský svět pod svůj prapor a bude jej ovládat prostřednictvím svého zástupce, pyšného papeže, který se však prohlašoval za Kristova zástupce. Svého cíle dosáhl za pomoci polovičatě obrácených pohanů a ctižádostivých církevních hodnostářů milujících svět. Čas od času se konaly velké sněmy, na nichž se scházeli církevní hodnostáři z celého křesťanského světa. Téměř na každém sněmu byla Bohem ustanovená sobota o stupínek snížena, zatímco neděle byla úměrně tomu povýšena. Tak se stalo, že nakonec křesťané uctívali pohanský svátek jako Boží nařízení, zatímco biblická sobota byla prohlášena za pozůstatek židovství a ti, kdo ji zachovávali, byli prokleti.

Velkému odpadlíkovi se podařilo vyvýšit se „nade všecko, což slove Bůh, anebo čemuž se děje Božská čest“ (2 Te 2,4). Odvážil se změnit to přikázání Božího zákona, které neochvějně lidstvu připomíná pravého a živého Boha. Čtvrté přikázání představuje Boha jako Stvořitele nebe a země, a tím ho odlišuje od všech nepravých bohů. Bůh posvětil a oddělil sedmý den jako den odpočinku pro člověka právě proto, aby mu připomínal skutečnost stvoření. Měl lidem provždy představovat živého Boha jako zdroj života, předmět úcty a uctívání. Satan se snaží odvést člověka od věrnosti Bohu a od poslušnosti Božího zákona, proto je jeho úsilí namířeno především proti tomu přikázání, které ukazuje Boha jako Stvořitele.

Protestanti nyní tvrdí, že Kristovo zmrtvýchvstání v neděli učinilo z neděle křesťanskou sobotu. Ale důkaz Písma chybí. Ježíš Kristus ani jeho apoštolové tomuto dni nedávali takovou poctu. Zachovávání neděle jako křesťanského zřízení má svůj původ v oné „tajemné síle nepravosti“ (2 Te 2,7), která začala působit již za dnů apoštola Pavla. Kdy a jak uznal Pán tento výplod papežství? Jaké pevné odůvodnění může být dáno pro změnu, kterou Písmo nezná?

V šestém století bylo papežství již pevně nastoleno. Za své sídlo si zvolilo císařské město a římský biskup byl prohlášen za hlavu celé církve. Pohanství bylo nahrazeno papežstvím. Drak dal šelmě „sílu svou, a trůn svůj, a moc velikou“ (Zj 13,2; viz Dodatky). A nyní začalo 1260 let papežského útlaku, jak je předpověděla proroctví knihy Daniel a Zjevení (Da 7,25; Zj 13,5-7). Křesťané byli nuceni rozhodnout se buď vzdát své čistoty a přijmout papežské obřady a bohoslužbu, anebo trávit život ve vězeních, podstoupit smrt na mučidlech, na hranici nebo pod katovou sekerou. Začala se plnit slova Ježíše: „Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás. A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.“ (L 21,16.17) Nad věrnými se rozhořelo pronásledování s větší zběsilostí než pronásledování dřívější. A svět se stal velkým bojištěm. GC 55 Po staletí nalézala Kristova církev útočiště v ústraní a ve skrýších. Takto praví prorok: „A žena utekla na poušť, kdež měla místo od Boha připravené, aby ji tam živili za dnů tisíc dvě stě a šedesát.“ (Zj 12,6)

Nástup římské církve k moci znamenal počátek doby temna. Nakolik vzrůstala její moc, natolik se zvětšovala temnota. Z Krista, pravého základu, byla víra přenesena na římského papeže. Místo aby lidé věřili v Božího Syna a očekávali od něho odpuštění hříchů a věčnou záchranu, vzhlíželi k papeži, ke kněžím a prelátům, kterým papež udělil určitou moc. Lidé byli učeni, že papež je jejich pozemský prostředník a že k Bohu se mohou přiblížit pouze jeho prostřednictvím. Dále byli učeni, že papež stojí na Božím místě, a proto jej musí bezpodmínečně poslouchat. Neuposlechnutí jeho požadavků bylo dostatečným důvodem, aby na přestupníky byly uvaleny nejpřísnější tělesné i duchovní tresty. Tak byl zájem lidí odvrácen od Boha k omylným, bloudícím a krutým lidem, a ještě hůře, k samému knížeti temnoty, který skrze ně projevoval svou moc. Hřích se zahalil do roucha svatosti. Kdykoli je Písmo zatlačeno do pozadí a člověk začne považovat sebe za nejvyšší autoritu, můžeme očekávat jen podvod, klam a nepravost. S vyvyšováním lidských nařízení a tradic se projevoval úpadek, který vždy bývá následkem toho, když lidé opomíjejí Boží zákon.

Pro Kristovu církev to byly dny nebezpečí. Skutečně věrných držitelů pravdy zůstalo málo. I když pravda nikdy nebyla ponechána bez svědků, v určitých dobách se zdálo, že bludy a pověry naprosto zvítězí a že pravé náboženství ze světa zmizí. Na evangelium se zapomínalo, přitom se však množily náboženské obřady a lidé byli zatěžováni břemenem přísných požadavků.

Bylo jim vštěpováno nejen to, aby vzhlíželi k papeži jako ke svému prostředníku, ale také aby věřili, že se mohou očistit od hříchu svými vlastními skutky. Daleké pouti, kající skutky, uctívání ostatků, budování kostelů, kaplí a oltářů, placení velkých příspěvků církvi – tyto a mnohé podobné úkoly byly lidem ukládány, aby tak usmířily Boží hněv a získaly Boží přízeň – jako by Bůh byl jako člověk, hněval se pro malichernost nebo se dal usmířit dary či kajícími skutky.

I když vládla neřest, a to i mezi představiteli římské církve, zdálo se, že vliv církve stále roste. Koncem osmého století začali zastánci papežství tvrdit, že v prvních staletích měli římští biskupové stejnou duchovní moc, jakou mají nyní. Aby toto tvrzení podepřeli, potřebovali je doložit nějakým autoritativním dokladem. K tomu je navedl otec lži. Mniši vyhotovili padělky starých spisů. Objevila se usnesení dávných koncilů, která do té doby nikdo nikdy neslyšel, a dokládala, že svrchovaná moc papeže trvá již od nejranějších dob. A církev, která odmítla pravdu, ochotně tyto podvrhy uznala (viz Dodatky).

Malá skupina věrných, kteří stavěli na pravém základu (1 K 3,10.11), byla zmatena, když smetí falešného učení mařilo dílo. Někteří z nich – podobně jako stavitelé jeruzalémských hradeb za dnů Nehemiáše – říkali: „Zemdlelať jest síla nosičů, a rumu (sutin KJV) ještě mnoho jest, neodolaliť bychom jim, stavějíce zed.“ (Neh 4,10) Unaveni stálým bojem proti pronásledování, podvodům, zlu a všem ostatním překážkám, které mohl vymyslet jen satan, aby mařil jejich dílo, ztratili někteří z věrných stavitelů odvahu. A aby měli pokoj a zajistili své majetky i životy, odvrátili se od pravého základu. Jiní se však pronásledování nezalekli a nebojácně prohlašovali: „Nebojte se jich, ale na Pána velikého a hrozného pamatujte.“ (Neh 4,14) Pokračovali v díle s mečem po boku (Ef 6,17).

Stejná nenávist a odpor vůči pravdě inspirovaly Boží nepřátele v každé době a také od Božích služebníků se vyžaduje stejná bdělost a věrnost. GC 57 Slova, která Ježíš Kristus řekl prvním učedníkům, platí i jeho následovníkům na konci času: „A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.“ (Mk 13,37)

Zdálo se, že temnota houstne. Uctívání model zevšeobecnilo. Před obrazy byly rozsvěcovány svíčky, lidé se k nim modlili. Převažovaly naprosto nesmyslné pověry a zvyky. Pověry ovládly mysl lidí tak, že zdánlivě úplně potlačily zdravý rozum. Zatímco kněží a biskupové milovali zábavy, propadli smyslnosti a zkaženosti, tak se dalo jen čekat, že lid, který od nich očekával vedení, upadne do nevědomosti a zkázy.

Papežská domýšlivost postoupila o další krok, když v jedenáctém století papež Řehoř VII. vyhlásil dokonalost římské církve. V prohlášeních, která vydal, jedno tvrdilo, že církev se nikdy nemýlila a nikdy se nezmýlí, jak to údajně praví Písmo. Ale v Písmu takové tvrzení nenajdeme. Pyšný papež si zároveň osoboval právo sesazovat panovníky a prohlásil, že jeho rozhodnutí nemůže nikdo změnit, on však má právo zvrátit rozhodnutí všech (viz Dodatky).

Příkladnou ukázkou tyranské povahy tohoto obhájce neomylnosti je jeho jednání s německým císařem Jindřichem IV. Protože se opovážil nerespektovat autoritu Říma, bylo tomuto monarchovi jasně ukázáno, že bude vyloučen z církve a sesazen z trůnu. Jindřich se obával pohrůžek a opuštění svými knížaty, které proti němu povzbuzoval papežův vyslanec ke vzpouře, a cítil, že je nezbytné, aby se s Římem usmířil. V doprovodu své manželky a jednoho věrného sluhy překročil uprostřed zimy Alpy, aby se před papežem pokořil. Když dorazil k zámku, kde se Řehoř usídlil, uvedli ho bez jeho průvodců do vnějšího nádvoří a tam jej, v kruté zimě, s nepokrytou hlavou, bosýma nohama a v chatrných šatech, nechali čekat, až papež svolí, že před něj smí předstoupit. Teprve když se po tři dny postil a zpovídal, rozhodl se papež, že mu odpustí. Podmínil to ovšem tím, že císař vyčká, dokud mu papež nedovolí převzít vladařské žezlo a začít vládnout. Povzbuzený tímto vítězstvím, začal Řehoř prohlašovat, že je jeho povinností krotit pýchu králů.

V jakém protikladu je pýcha tohoto velekněze s pokorou a laskavostí Krista, který se představuje jako Ten, kdo prosí u dveří lidského srdce, aby mohl vstoupit a přinést odpuštění a pokoj, a který učil své učedníky: „A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první, budiž váš služebník.“ (Mt 20,27)

Následující století byly svědky dalšího rozmnožování bludů předložených z Říma. Ještě před vznikem papežství vzbuzovalo učení pohanských filozofů pozornost a ovlivňovalo církev. Mnozí domněle obrácení křesťané i nadále lpěli na zásadách pohanské filozofie. A nejen oni sami ji dále studovali, ale přesvědčovali ostatní, aby ji používali jako prostředku pro šíření vlivu mezi pohany. Tím se do křesťanské víry dostaly závažné bludy. Mezi nimi zaujala přední místo nauka o přirozené nesmrtelnosti člověka a jeho vědomí po smrti. Toto falešné pohanské učení se stalo základem, na němž Řím vybudoval vzývání svatých a uctívání Panny Marie. Z něho vzniklo také bludné učení o věčných mukách zatvrzelce, které bylo brzy zahrnuto do papežské věrouky.

Tak byla připravena cesta pro zavedení ještě dalšího pohanského výmyslu, který Řím nazývá očistcem a používá k zastrašování důvěřivých a pověrčivých zástupů. Toto bludné učení tvrdí, že existuje jakési místo útrap, kde duše lidí, kteří si nezaslouží věčné zatracení, musí pykat trest za své hříchy a odkud budou vpuštěny do nebe, až budou osvobozeny od svých nečistot (viz Dodatky).

Řím potřeboval ještě další vynález, aby mohl těžit ze strachu a špatností svých přívrženců. Toto bylo podpořeno učením o odpustcích. Bylo slibované plné odpuštění hříchů, a to minulých, přítomných i budoucích, a osvobození od utrpení a trestů všem, kdo se zúčastní tažení a válek za rozšíření pozemské vlády papeže, když budou trestat jeho nepřátele anebo hubit všechny, kdo se odvažují popírat duchovní nadvládu. Lidé byli také učeni, že dají-li církvi peníze, mohou se zbavit hříchů a mohou také vysvobodit duše svých zemřelých přátel, které byly odsouzeny k mučení v plamenech. Takto Řím plnil své pokladnice a vydržoval svou nádheru, přepych a neřestný způsob života lidí, kteří o sobě prohlašovali, že jsou zástupci Toho, který neměl kam složit hlavu (viz Dodatky).

Obřad večeře Páně, který popisuje Písmo svaté, byl nahrazen modloslužebnou obětí mše. Papežští kněží předstírali, že svým nesmyslným mumláním proměňují obyčejný chléb a víno ve skutečné „tělo a krev Ježíše Krista“ (Kardinál Wiseman: Skutečná přítomnost těla a krve našeho Pána Ježíše Krista v požehnané eucharistii, dokázaná z Písem, kap. 8, odd. 3, odst. 26). S rouhavou opovážlivostí veřejně prohlašovali, že mají moc tvořit Boha, Stvořitele všech věcí. Od křesťanů pak pod trestem smrti vyžadovali, aby vyznávali víru v tento blud, v toto nebe urážející kacířství. Mnozí, kteří to odmítli, byli vydáni plamenům (viz Dodatky).

Ve třináctém století byl zřízen nejstrašnější ze všech nástrojů papežství – inkvizice. Představitele církevní hierarchie k tomu navedl sám kníže zla. Při jejich tajných poradách ovládal satan a jeho andělé mysl zlých lidí, zatímco neviděn stál uprostřed nich Boží anděl, který zaznamenával jejich ohavná usnesení a zapisoval tak strašné činy, které se nikdy neměly objevit před lidskými zraky. „Veliký Babylón“ byl „opojen krví svatých“. Zohavená těla milionů mučedníků volala k Bohu, aby nad touto odpadlickou mocí vykonal pomstu.

Papežství se stalo krutovládcem světa. Králové a císařové se klaněli nařízením římského papeže. Zdálo se, že papež rozhoduje o časném i věčném osudu lidí. Po staletí většina křesťanů přijímala učení Říma v plném rozsahu a bez výhrad, uctivě konala jeho obřady a zachovávala jeho svátky. Ctila a štědře podporovala jeho kněze. Římská církev nikdy nedosáhla větší důstojnosti, velkoleposti a moci.

Avšak „poledne papežství bylo půlnocí světa“ (J. A. Wylie, Dějiny protestantizmu, díl 1, kap. 4). Nejen prostí lidé, ale ani kněží téměř vůbec neznali Boží slovo. Představitelé církve – tak jako kdysi farizeové – nenáviděli světlo, které by odhalilo jejich hříchy. Když odstranili Boží zákon, který je měřítkem spravedlnosti, uplatňovali neomezenou moc a oddávali se neřestem bez hranic. Převládal klam a podvod, hrabivost a prostopášnost. Lidé se neštítili žádného zločinu, aby dosáhli bohatství nebo postavení. Paláce papežů a prelátů byly místem nejohavnějších smilstev. Někteří z vládnoucích papežů se dopustili tak odporných zločinů, že se je světští vládci snažili sesadit jako příliš odporné netvory, jež pro přílišnou podlost nelze trpět. Po staletí nezaznamenala Evropa pokrok ve vědění, umění, ani v rozvoji civilizace. Křesťanstvo bylo ochromeno morálně i intelektuálně.

Stav, v jakém se nacházel svět pod římskou nadvládou, byl strašným naplněním slov proroka Ozeáše: „Vyhlazen bude lid můj pro neumění. Poněvadž jsi ty pohrdl uměním, i tebou pohrdnu, abys mi kněžství nekonal; a že jsi zapomněl na zákon Boha svého, já také zapomenu se na syny tvé.“ „Není žádné věrnosti, ani žádného milosrdenství, ani žádné známosti Boží v této zemi. Proklínání a lži a vraždy, a zlodějství i cizoložství na vrch zrostlo, a vražda vraždu postihá.“ (Oz 4,6.1.2) Takové následky přineslo odmítnutí Božího slova.

Zdroj: 1

Katolická „Církev“ se vyznačuje rouháním a různými typy nevyvratitelných herezí. Papežství obecně, zakládající a pevně zakotvené na fanatizaci samotného modlářství v jakékoli podobě – člověka (Sofie, Diana, Marie), přírody (ryb ve vodách – zpodobnění Dagona), andělů, hvězd a planet, vymyšlených bůžků, soch, obrazů i jiných předmětů, včetně prokletých suvenýrů a růženců..

Historie dokazuje, že v minulosti byly za tato a mnohá další odhalení Boží křesťané inkvizicí brutálně pronásledováni. Všichni nekatolíci byly hanlivě označeni za antikatolické protestanty, tedy jinak nekatolické Boží křesťany, jednoduše nekatolíky. Proti těmto Božím křesťanům byla vedena morbidní inkvizice. Povýšený papež, srovnávající se prohlašujícího se za Boha vyžadoval absolutní poslušnost a poklonu s absolutní odevzdaností se katolicko-protestantské antiCírkvi nebo poslušnost jedině Bohu za „protestantismus“.

E.G.W. Rady pro církev a znevažování Boží vůle

Kniha Rady pro církev nabízí výběr z osobních dopisů, publikovaných článků, zaznamenaných projevů a jiných pramenů, které Ellen Gould Whiteová během své služby církvi adresovala různým příjemcům. Jednotlivé rady byly v minulosti vydány ve vícedílných sériích Svědectví pro církev a Pokladnice svědectví. Kniha vznikla teprve v nedávné době a poprvé vyšla v roce 1971, tedy více jak padesát let po smrti autorky.

Publikace zpřístupňuje studijnímu úsilí českého čtenáře některé důležité texty, které se v minulosti výrazným způsobem účastnily formování praktické adventistické zbožnosti a vytyčení podstatných důrazů v celkovém směřování církve a které mají potenciál prospět věřícímu a celému společenství církve i dnes.

K radám přistupujme pozitivně. Jsou svědectvím o tom, jak Bůh prostřednictvím proroka vedl svoji církev v minulosti, a jsou pokladem, který nás může obohatit i v přítomnosti. Avšak Bůh ani v případě Bible nepodmiňoval své požehnání z její četby tím, že budeme bez promýšlení akceptovat vše, co je psáno. Boží poselství, ať přichází z různých zdrojů, vždy předpokládá pokoru, ale nikdy nezakazuje přemýšlení. Zodpovědná víra si naopak nezřídka klade otázky.

Upřímní věřící, kteří mají sklon nepřemýšlet o “příkazech z nebe”, jsou totiž vystaveni zvláštnímu nebezpečí. Tím, že se vyhýbají vlastnímu bolestnému hledání Boží vůle ve zdrojích Božího zjevení a také duchovnímu zápasu o přijetí vlastní zodpovědnosti za své jednání, a tím, že “poslušně” aplikují rady, utvrzují své křesťanství v “dětských botičkách” a alibisticky přenášejí zodpovědnost za své konání na “nebe”. Před sebou mohou být vzorově poslušní, ale před Bohem být nemusí. Nekritické devótní aplikování rad ve skutečnosti znevažuje Boha a jeho služebnici.

Proto je důležité instrukce Ellen Gould Whiteové promýšlet. Je potřebné hledat principy, které jako prorok prosazuje, a pátrat po praktické aplikaci, kterou nabízí jak někdejší zkušenost, tak současné prožívání víry. Důležitým pravidlem pro aplikaci rad z minulosti do současnosti je uvědomit si situační kontext původního příjemce instrukcí. Ne vždy samotná rada poskytne dostatek informací o okolnostech, v kterých se primární adresát nacházel. Je třeba to zjistit dalším studiem. Ne vždy však je to možné. To nás vyzývá k určité obezřetnosti, abychom mechanicky nepřenášeli pokyny pro jiného na nás samé nebo někoho jiného v současnosti. Je tedy třeba na základě konkrétní instrukce a situačního kontextu pojmenovat problém, který autorka pomáhala řešit. Pak musíme vědět, zda současný problém je obdobný a zda je vhodné aplikovat její konkrétní rady dnes, máme-li vhodnější současná řešení. Jedná-li se o stejný problém a nedisponujeme-li případnějšími řešeními, můžeme s rozvážnou vírou aplikovat radu do naší situace. Při tom nezapomeňme, že rada, kterou se právě zabýváme, nemusí být jedinou její instrukcí. Třeba to je jen jeden ze způsobů, jak léčila problém. Pouze všechna její vyjádření k problematice mohou poskytnout vyvážený pohled na její radu. Moudré zacházení s radami Ellen Gould Whiteové zahrnuje i to, že neděláme z jejích výroků měřítko pravého adventismu. Ona sama byla proti takovému počínání.

Proroci jsou jen lidé, a proto se může stát, že naše současné poznání vnímá určitou skutečnost zmíněnou v konkrétní radě jinak. I prorok je dítětem své doby, jejích starostí a jejího poznání. To mu však neubírá v církvi na vážnosti. Bůh ho pověřil, aby posloužil církvi v určité etapě její cesty, a nikoli aby mu vybudoval jméno ověnčené naprostou neomylností, které ostatně má jen Hospodin. Bůh stále vede svoji církev a dává jí nové pochopení zodpovědnosti na světě. Pastorační vedení prorokem, jakým byla Ellen Gould Whiteová, nepochybně zůstává Božím světlem pro církev i v současnosti.

Za vydavatelství Miloslav Žalud

Anglicky mluvící čtenář může nahlédnout do Study Guide pro tuto kompilaci, který byl vydaný Institutem E. G. W. v roce 1990, na adrese http://www.whiteestate.org/guides/cc.pdf.

Vyvíjející se pole integrace člověka a AI, zdůrazňuje pokroky v protetice, rozhraní mozkového počítače a biologicky propojené AI

Začíná to malováním obrázku budoucnosti, kde se AI hladce spojuje s lidmi, přesahuje jednoduchý kód, aby se stala nedílnou součástí naší biologie a neurologie.

Bento paže University of Alberta, protetická končetina poháněná AI, je prezentována jako významný skok v lidském zvětšení. Pomocí pokročilých senzorů a hlubokého učení převádí nervové a svalové signály do hladkých, přirozených pohybů, výrazně zlepšuje odbornost a zkrátí dobu rehabilitace pro amputy.

Průzkum rozhraní mozkového počítače a poznatky využití NeuralKin o rozvoji implantovatelných mozkových čipů, které umožňují ovládání zařízení s myšlenkami a potenciálně zvyšují kognitivní schopnosti. Zařízení Synchron Strode je prezentováno jako méně invazivní alternativa a využívá vaskulární systém pro přístup k mozku pro interpretaci nervového signálu. Cílem je vytvořit přímou komunikaci mezi mozkem a vnějšími zařízeními pro obnovení motorické funkce a umožnění sloučení člověka-ai.

Koncepty robotů inspirovaných hmyzem pro průzkum Marsu představuje robotiku inspirovanou biologickou stránkou nabízí hororový pohled na reálné odpadnutí od Boha. Čínský výzkum robotů s mozkem postavenými z živých buněk představuje ještě radikálnější přístup, který rozmazává hranice mezi AI a biologií, zaměřující se na roboty, kteří se učí a přizpůsobují se více lidským způsobem.

A to nejděsivější na závěr. Kognitivní augmentační technologie, jako je digitální exokortex a nervový prach, jsou diskutovány jako cesty pro posílení lidské inteligence vytvořením digitálního rozšíření mozku nebo stanovením neustálého dialogu mezi mozkovými a AI systémy. Tyto inovace slibují revoluci v oblastech, jako je vzdělání a duševní zdraví. Důležité je zachovat zdravý rozum, včetně kritického myšlení a aktivní účasti na formování této extra temné budoucnosti.

Poznámky:

Augmentace člověka se zrychluje: Technologie poháněné AI přecházejí za pomoc lidem při zásadním rozšíření a posílení jejich fyzických a kognitivních schopností. Protetika se stává intuitivnější a schopnější, zatímco rozhraní mozkového počítače začínají překlenout propast mezi myslí a stroji.
Překonatelné linie mezi člověkem a AI: Integrace se přechází z externích nástrojů AI do AI zabudovaných do nebo přímo propojené s lidským tělem a mozkem. Tato integrace vyvolává hluboké otázky týkající se budoucí definice lidské identity, protože hranice mezi biologickou a umělou inteligencí se stále více rozmazává.
Rozmanité přístupy k rozhraní mozkového počítače: více společností a výzkumných institucí sleduje různé metodiky pro rozhraní mozkového počítače. Od invazivních implantátů, jako jsou čipy Neuralink, až po méně invazivní cévní přístupy, jako jsou Synchron’s Strode, se inovace děje na více frontách, aby se zlepšila bezpečnost, biokompatibilitu a kvalitu signálu.
Biologicky inspirované AI a biologické výpočetní techniky: Vědci čerpají inspiraci z biologie, vytvářejí roboty založené na mozcích hmyzu a dokonce staví roboty s částečně biologickými mozky pomocí živých buněk. Tento přístup znamená posun směrem k energeticky efektivnějšímu, adaptivnějšímu a potenciálně nuančnímu formám AI.
Kognitivní vylepšení jako hranice: nad rámec fyzické obnovy se kognitivní technologie augmentace zaměřují na rozšíření lidských intelektuálních schopností. Nositelná a implantovatelná zařízení mohou brzy nabídnout nástroje pro posílení paměti, rozhodování a řešení problémů a potenciálně revoluční pole závislé na lidském intelektu.
Etické a společenské důsledky jsou zásadní: zdůrazněné rychlé pokroky zvyšují významné etické, regulační a filozofické otázky týkající se lidské identity, přístup k technologiím zlepšení, soukromí dat a potenciál pro nepředvídané důsledky. K vedení vývoje a nasazení těchto technologií je zapotřebí proaktivní a kritický přístup.
Rychlejší odbornost a personalizovaná péče: AI v protetice dramaticky zkracuje dobu rehabilitace a umožňuje personalizovanou protetickou péči, což naznačuje, že přesun směrem k adaptivnějším a uživatelsky zaměřenějším zdravotním řešením napájeným AI.

Šelma vystupující ze země
11 Potom jsem spatřil jinou šelmu, jak vystupuje ze země: měla dva rohy jako Beránek, ale mluvila jako drak.
12 Ta vykonává všechnu moc té první šelmy před její tváří a působí, že se země i její obyvatelé budou klanět té první šelmě, jejíž smrtelná rána se uzdravila.
13 Koná zázračná znamení, působí dokonce i to, aby před zraky lidí sestupoval oheň z nebe na zem.
14 Těmi znameními, která jí bylo dáno konat před tváří šelmy, svádí ty, kdo bydlí na zemi. Říká obyvatelům země, aby vytvořili obraz té šelmě, která měla ránu od meče, ale ožila.
15 Bylo jí dáno, aby obrazu té šelmy vdechla život, takže obraz šelmy začal mluvit a nechal zabít všechny, kdo se mu neklaněli.
16 Všem malým i velkým, bohatým i chudým, svobodným i otrokům nechá dát znamení na pravou ruku nebo na čelo,
17 takže nikdo nebude moci kupovat ani prodávat, nebude-li mít to znamení – jméno šelmy nebo číslo jejího jména.
18 Zde je zapotřebí moudrosti. Kdo tomu rozumí, ať spočte číslo té šelmy, neboť je to číslo člověka. To číslo je 666. Zjevení Janovo 13:11-18

Výstrahy před nastávající dobou omezování nižší střední a střední třídy, potlačování pravdy a odhalování, ekonomický úpadek a pronásledování nepoddajných

Výstrahu před nastávající dobou pronásledování

Tato konference je varováním před silným pronásledováním
všech křesťanů, kteří jsou naplněni Duchem svatým. Musí být připraveni na to, že budou
pronásledováni, nenáviděni, odmítáni, vysmíváni a zrazováni. Věříte-li v poselství Skutků 2:2–
4: („Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.
A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni
byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.“)
o zvláštní moci shůry, pak musíte věřit i ve Skutky 2:17:

„Prorokovati budou synové vaši a dcery vaše, mládenci vaši vidění budou míti a vaši starci
sny míti budou.“

V měsíci dubnu tohoto roku jsem měl vidění, jež bylo tak hrozné, že jsem se obával, že přijdu
o rozum. Chtěl jsem na ně zapomenout, ale nemohu.
Měl jsem v dřívějším životě již dvě vidění. První bylo před deseti lety. Vedlo mě do ulic New
Yorku a každá podrobnost tohoto vidění se splnila. Žil jsem až do této chvíle ve strachu, zda
mám toto vidění tlumočit veřejnosti. Bylo to z obavy, že budu nazván fantastou. Avšak tentýž
duch, který mě před lety donutil sdělit vizi „Dýka a kříž“, nutí mne až do této chvíle, abych
vám tlumočil i toto vidění. V této vizi jsem spatřil pět velkých katastrof, přicházejících
především na Ameriku, ale i na celý svět.

1. Nastane celosvětová krize, způsobená hospodářským chaosem

Spatřil jsem několik rychle po sobě běžících let a pak hospodářský zmatek, který ochromí
standard celého světa. Hospodářští odborníci budou bezradní a nebudou moci vysvětlit, oč
se vlastně jedná a hlavně, jak tomu čelit. Začne to v Německu, přeskočí do Japonska
a nakonec do Ameriky. Velké odpovědné společnosti zkrachují, mnohé církve, ba i misijní
společnosti zaniknou.

Jedno z nejjasnějších poselství, jež jsem od Boha obdržel, spočívá v tomto: Využijte několika
přicházejících příznivých let na tuto krizi. Dejte do pořádku své domy, protože přijdou zlé
časy, kdy na to nebude čas ani prostředky.

2. Viděl jsem svět & přírodu jakoby v porodních bolestech

Nadpřirozená znamení a změny, jež nebude možné rozumově vysvětlit. Katastrofy,
postihující široké oblasti světa, se budou stále stupňovat, čím více se bude blížit příchod
Božího království. Viděl jsem, jak na Ameriku přicházejí veliká zemětřesení, jež bude
následovat hlad, zvláště v Číně, Indii a v Rusku. Viděl jsem zcela vyčerpané zásoby na celém
světě a milióny umírajících. Viděl jsem druh kosmické bouře, hurikány a povodně zpustoší
zemi v takové míře, že všechno lidstvo bude muset uznat, že svět je sevřen nadpřirozenými
mocnostmi.

3. Ameriku zaplaví proudy mravní špíny a smyslnosti

Vidím, jak se naplňuje Nahumovo proroctví. V nejbližší budoucnosti Bůh praví: „Vyleji na
tebe nevypravitelnou nečistotu.“ To jakoby rentgenové paprsky prosvítily půlnoční život.
Stránky novin budou zaplavovány takovým mravním bahnem, že PLAYBOY MAGAZIN bude
vypadat jako puritánský oddílek. Sexuální výchova na školách bude používat příkladů
a nafilmované zdramatizované pohlavní styky. Pak bude zřejmé, že boj proti veškeré mravní
nezávaznosti bude úspěšný jen zdánlivě, a právě když se bude zdát, že nejvyšší instituce
zahájily úporný boj proti pornografii, a když se lidstvo zdánlivě vrátí ke staromódnímu životu
a obyčejům, tu náhle se otevřou stavidla a Satan bude vynášet z říše temnosti nejvyšší hnus,
bude tomu jako v době Lotově a před potopou.

4. Vzpoura proti rodičům v rodinách

Vidím jako problém číslo jedna otázku mládeže, a to jak v Americe, tak i na celém světě, jež
spočívá v nenávisti vůči rodičům. Pravím to i nyní s třesením, abych nezamlčel ani slovo
z toho, co jsem viděl. Musel jsem si to napsat. Nejlítější nepřítel člověka bude právě
v rodinách, a to ve vlastních rodinách. Děti se budou dravě stavět proti rodičům. Rodiče
budou obelháváni a dojde k tisícům vražd rodičů rukama vlastních dětí, které pohrdly svými
rodiči. Budou milióny těch, kteří budou opouštět domov vzdor tomu, že jim rodiče všechno
dají, jen aby je udrželi doma. Děti nebudou respektovat přání rodičů, aby s nimi žily pod
jednou střechou. Někteří sice budou s nimi žít pospolu, ale budou jako váleční nepřátelé se
zbraněmi v rukou. To bylo nejstrašnější vidění, jaké jsem kdy měl. Tento problém bude
dokonce horší než užívání drog a než sexuální problémy nebo alkoholismus či jiné neřesti
mládeže. Z dotázaných 5000 mladých lidí ve 12 větších městech řeklo 45%: „Nenávidím své
rodiče.“

5. Smršť pronásledování křesťanů skutečně naplněných Duchem svatým, kteří milují Ježíše
Krista

Není mi možno během tohoto večera, abych sdělil všechny podrobnosti. Až dosud jsem se
zmínil o pěti znameních doby. Sdělím Vám však ještě některé podrobnosti, abych Vás
informoval o tom, v čem bude spočívat přicházející požehnání.Ježíš sám řekl, abychom
očekávali na Letnice. Zaslíbil v nich seslání Ducha svatého a moc z výsosti. A byl to tentýž
Ježíš, který předpověděl, že přijde pronásledování na všechny věřící. V Janově evangeliu
15:19 řekl výslovně: „Že však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět
nenávidí.“Smysl tohoto pronásledování je, aby praví křesťané byli považováni za falešné. Čas
prchá a evangelium musí být ještě zvěstováno všem národům dříve, než přijde Kristus. Jsme
v době, kdy Duch svatý byl vylit na tisíce.

Je tomu právě tak, jako při vylití Ducha o prvních Letnicích. Učedníci sedí, zpívají, radují se
a sdělují jeden druhému své zkušenosti. Jsou mezi nimi i takoví, kteří mluví jazyky a vzdor
tomu žijí a mluví jako Satan. Avšak sekyra je přiložena na krk stromu. Pán oddělí již brzy zrno
od plev. Zaseje své símě do čtyř stran světa a Slovo Boží se naplní. Ve 2. Timoteovi 3:12 stojí:
„A všichni, kteří chtějí žít zbožně v Kristu Ježíši, budou pronásledováni.“ Citujeme písmo:
„Pokřtěni budete Duchem svatým.“ Jděte tedy důsledně po Boží cestě, jste křesťany
obdařenými dary Ducha svatého. Vezměte to doopravdy: „Všichni, kteří žijí v Kristu, budou
pronásledováním trpět.“

Dovolte, abych vám sdělil, co mi bylo zjeveno, pokud se týče pronásledování:

1. Vidím, že se dostaví pronásledování, jakým lidstvo ještě nikdy neprošlo.

Bude se týkat pouze pravých věřících. Vynoří se jako mocná obluda z moře. Začne nepozorovaně právě
v době, kdy se bude zdát, že náboženská svoboda dostupuje vrcholu. Rozšíří se po Americe,
Kanadě a zachvátí celý svět a rozroste se ve smršť. Tento duch je již v srdcích a myslích
vysoce postavených osob, ve vládách a tradicionálních systémech a vede k duchovnímu zlu
na vysokých místech. Toto duchovní zlo povede brzy k tomu, aby se zakrývalo znepokojení
nejen oficiálními osobnostmi, ale i misionáři a duchovními. Vidím, že přichází čas, kdy
bezmála všechny evangelizační a misijní společnosti, všechny programy v televizích a v rádiu,
misijní projekty budou tak zfalšovány a omezeny politickými režimy, že budou nanejvýš
opatrné a tak se budou bát, že nebudou schopny společného růstu.

2. Vidím, jak se vzmáhá světová nadcírkev, jak se rodí světová rada církví.

Vzniká sjednocení liberálních křesťanů s ekumenickými křesťany protestantskými a římskokatolickou církví, aby se stala nejsilnější politickou mocí na Zemi. A toto spojení vznikne jako
společný charitativní program a skončí politickou unií. Tato viditelná společenská nadcírkev
(Super Wels Kirche) ponese jméno Pána Ježíše jen zdánlivě. Ve skutečnosti bude
antikristovská. Tato mocná světová církev bude stroze zakotvená v sociální aktivitě
s duchovními programy a službami milosrdenství.

Její vůdčí osobnosti budou prohlašovat, že chtějí být pomocníky v lidské bídě. Rozhýbou
sociální akce, zvýší politickou angažovanost a ve světových programech budou mít stále sílící
ohlas.

Tu náhle dojde k podivuhodnému obratu událostí. Právě tehdy, když se bude zdát
ekumenické hnutí mrtvým, vytvoří tento obrat v událostech rámec pro tuto unii. Řím bude
trvat na svém a bude vyžadovat od ekumenických protestantských vůdců ústupky. Papež
bude pokládán za významnějšího, než je politický vůdce. Bude chtít být uznáván za duchovní
hlavu. Protestantští vůdci nebudou muset být prošeni, aby přijali papeže za hlavu církve –
uznají jeho politickou roli.

V Bibli vidím cosi, co mocně otřásá mou duší: vidím armádu kariéristů, kteří v nadcírkvi
zaujmou vlivná místa. Budou to bezbožníci, antikristovci, posedlí myšlenkou, že tato
nadcírkev musí mít politickou moc, aby potřela každého, kdo se jí vzepře. A zatímco se
v ústředí bude mluvit o zázracích, smíření a lásce, budou jejich zaměstnanci ztěžovat práci
každé náboženské organizaci, která se nepodřídí.

3. Vidím, jak se v této „nadcírkvi“ rozšíří homosexualita a lesbická láska. Vidím, jak to bude
ospravedlňováno vůdci této „nadcírkve“/„Církve“.

Homosexualita nebude jen přijímána, ale dokonce doporučována. Homosexuálové a lesbičtí
duchovní nebudou vybavováni jen autoritou, ale budou navíc označováni za nové voje
evangelizačních pionýrů, zavádějících nové formy a pojmy lásky a evangelizace. Vidím skoro
v každém větším městě USA a v celém světě církve homosexuálů, které výhradně pečují
o své vlastní duchovní touhy s plným chápáním organizovaného náboženství. Jejich nedělní
školy a církevní literatura rozšiřovaná mezi dětmi bude předkládat, že homosexualita je
normální potřebou. Taktéž budou v církvi zaváděny tance naháčů. Tyto tance v některých
těchto sborech budou líčeny jako nová forma bohoslužby.

Lidé budou stále více a více uctívat stvoření, než Stvořitele (absolutní a totální válka s Bohem samotným)

Bůh přenechá tento druh ctitelů následkům jejich vlastních hříchů.
Ačkoli tance naháčů se příliš nerozšíří, budou četnými církevními vůdci uznávány jako
normální výraz bohoslužby.

4. Okultní praktiky v nadcírkvi.

Tato světová nadcírkev bude trpět jisté okultní praktiky. Vytvoří studijní komise, jen aby
chránila Satana a jeho obraz – nic se neděje, není třeba se ho obávat. V jedné nejváženější
a nejzajištěnější církvi v Americe budou spiritistické seance nazývány modlitebními
shromážděními. A to se děje už dnes. Duchovní budou stále zvědavější na výroky spiritistů
a satanských skupin. Přijde den, kdy jistí duchovní, kteří nebyli v blízkém spojení a obecenství
s Ježíšem, budou velmi blízko Satanu. Ten se bude zjevovat jako posel světla, jen aby svedl
i vyvolené. Jeho andělé se budou zjevovat a budou v církvi šířit učení, že Satana není nutno
brát vážně. Nadcírkev nikdy neuzná oficiální učení, ale hádání z ruky, předpovědi
budoucnosti či horoskopy budou široko daleko uznávány a přijímány.

A nyní dávejte dobrý pozor!

5. Vidím vystupovat do dění jinou církev, neviditelnou a nadpřirozenou.
Spojení duchovně hlubokých následovníků Ježíše Krista skrze Ducha svatého a s důvěrou
v Něho a v jeho panování. Tato nadpřirozená církev pravých křesťanu bude církví v podzemí
a bude zahrnovat katolíky, protestanty a všechny denominace, jak bílé, tak i barevné ze
všech národů. A zatímco světová nadcírkev bude provozovat politickou moc, bude tato
nadpřirozená církev netušeně růst duchovně. Její moc poroste pronásledováním. Neboť
pronásledování, jenž přijde na tuto zem, sblíží pravé křesťany navzájem a přimkne je úžeji
k samotnému Ježíši. Nebude se hledět na konfesiální příslušnost, ale na příchod Pána Ježíše.

Duch svatý shromáždí v jedno všechny lidi, věřící všech směrů a ze všech tříd. A ačkoliv tato
neviditelná církev již na světě existuje, bude v nadcházející době politicky viditelná. Nebude
příliš stavět do popředí sociální cíle. Její příslušníci budou však víc pronásledováni. Toto tělo
všech pravých věřících bude tak spjato s evangelizační činností, že tato neviditelná církev
obdrží nadpřirozené pomazání a moc Ducha svatého, aby nesla evangelium do všech končin
světa.

6. Pronásledování charismatických katolíků.

To mě velice rozrušilo a proto jsem se svým Pánem zápasil víc jak tři týdny: „Toto nemohu
vypravovat!“ Pán však řekl: „Mluv!“ Charismatičtí katolíci se pokládají za spolu údy
neviditelné církve a jdou vstříc nejbolestivějším hodinám pronásledování. Římsko-katolická
církev se bude stavět ke všem věřícím mluvícím jazyky a držícím se učení o Duchu svatém
s chladným odstupem. Bude vyvinut nátlak – politický – v místních podmínkách na všechny
kněze, jen aby byl uhašen oheň. Sledujme papeže, jaké negativní stanovisko zaujme proti
charismatickému hnutí v katolické církvi. Brzy přestanou líbánky. Brzy začnou psát katolické
listy proti všem takovým hnutím a povedou k jejich vymýcení.

Začne to pozvolna, bude to však sílit, až všichni katolíci budou postaveni do hrozného pronásledování.
A to uvnitř vlastní církve bude tak nebezpečné, protože mu neporozumí. Vidím, jak 500 000 těch, kteří jsou
zapojeni do katolického charismatického hnutí, budou obviňováni těmi, kteří stojí vně, že
nemají žádné sociální smýšlení a že odpadli od katolických tradic. Budou dále obvinováni, že
se odrodili panně Marii a že popírají autoritu papeže. Každý katolík, který nebude tajit, že je
pokřtěn Duchem svatým, nechť se připraví na pronásledování. Nestane se tak přes noc. Jistě
však přijde den, ve kterém každý jednotlivý katolík, který zažil duchovní probuzení, bude
muset pochopit, že bude muset prokázat věrnost. Jedni budou nuceni vrátit se k tradicím, jiní
k zapření svého přesvědčení.

Mnozí však brzy poznají, co mají vzácného v lásce a obecenství
a společného s probuzeneckými protestanty a těmito katolíky, kteří se soustředili jedině na
osobu Ježíše Krista, na plnost Ducha svatého a na příchod Mesiáše. Mnozí mi nebudou věřit,
ale nastane den, ve kterém katolíci, protestanti a z mnoha jiných konfesí opustí dosavadní
kruhy a skupiny. Tito noví křesťané se nebudou nazývat katolíky, či protestanty (Vatikánem pojmenovaní křesťané, spíše jako „protestanté“ – hanlivě označeni Vatikánem), nýbrž jen „obnovení křesťané“. Tato společnost nebude založena na jazycích, nýbrž v Bohu Otci a jeho Synu a ve společenství.

7. Pronásledování a nastávající boj, ač v současnosti máme velikou svobodu ke
zvěstování evangelia a to i v rádiu a v televizi.

Nikdy nebyly dveře ke zvěstování evangelia tak otevřené, jako nyní. Křesťané mají vlastní
rádia, televizní stanice, mají svobodu modlit se za nemocné a žádat potřebné finanční
zabezpečení a mohou hlásat svobodně evangelium dle své vlastní libosti.

Buďme však bdělí!

Pronásledování a nepokoje už začínají. Vidím to ve vzduchu, že nastane jiný kurs. Křesťansky
organizované programy budou terčem satanských sil. Za kulisami je možno pociťovat tlak ke
změně kursu radiových a televizních programů. Liberální vůdcové „nadcírkve“ brzy začnou
tvořit komise k cenzuře jednotlivých programů. Stanou se poslední autoritou nad
jednotlivými projevy ducha. Nyní jsou sice dveře ještě široce otevřené, ale pomalu a jistě se
budou zavírat. Křesťanské radiové a televizní stanice budou muset počítat
s pronásledováním a zničením. Ateistické a antikristovské síly připravují nyní náboženský
útlak. Vidím, jak se Satan snaží tyto stanice strhnout do bahna pomluv a zdiskreditovat je.
Používaje každé taktiky, jen aby vymazal z podvědomí posluchačů každý křesťanský program.
Poselství, které mám ke všem, kteří používají tyto prostředky k šíření evangelia, je toto:

„Pracujte, dokud je den, přijde noc, kdy nebudete moci pracovat!“ A toto je poselství
veřejným pracovníkům: „Pronásledování přijde z Hollywoodu. Dejte pozor na Hollywood, jak
se postaví proti pravému náboženství.“ Učiní tak se svými filmy. Film „Exorcise“ (Vymýtač
duchů) byl nestoudným satanským pokusem zesměšnit všechna náboženství, jež mají něco
společného s Kristovou obětí. V dějinách se něco podobného ještě nestalo. Probuzení
kazatelé a evangelisté budou líčeni jako darmošlapové, šašci a podvodníci.

Církev a její duchovní budou stále více napadáni. Současně budou vyvyšovány staré kulty a oslavovány
všelijaké senzace.

8. Pronásledování za pomoci televize.

Televizní komedie – tak mi bylo zjeveno – budou stále smělejší, jen aby potupily pravé
křesťany. Miliony nevěřících budou sedět před svými obrazovkami, jen aby se mohli vysmívat
svatým věcem. Na „dobrou noc“ budou takové záběry, jako zesměšnění Billy Grahama
Davidem Prayem, coby padělatelem peněz. To bude jen začátek. Budou předváděny takové
filmy, v nichž bude ponižována Kristova krev a veleben Satan.

9. Pronásledování odváděním povinných dávek.

Nyní slyšte dobře: Půjde o pokus zdiskriminovat církve povinnými dávkami. Tyto ateistické
moci pomocí CLU (Civil Liberties Union) povedou tyto záležitosti až před soud. Nakonec
budeme mít zdanění církví (USA). Bude to takové břemeno, že některé náboženské
společnosti prohlásí úpadek. Pro některé vládní činitele bude vydána taková pravomoc, že
budou moci vydat na církev zatykač. A nyní: Každý televizní pastor bude napřed kádrově
prošetřen.

10. Podkopávání křesťanské výchovy.

Vidím tři způsoby, jimiž Satan bude podkopávat křesťanskou výchovu. Křesťanské ústavy,
koleje, školy a university neujdou přicházejícímu pronásledování a ničení.
a) Přichází byrokratismus, politický nátlak a akutní finanční těžkosti.
b) Téměř nevysvětlitelné studentské hnutí: apatie, nepokoj a pohrdání vůdčími osobnostmi.
c) Učitelský a profesorský sbor bude v satanských rukou tak, že se stane nástrojem
podkopávání víry.

Satan se bude pokoušet vyrvat vedení škol z rukou bohabojných lidí a dát je do rukou
kompromisních liberálů. Ti se nebudou snažit zkoumat cesty k nastupujícímu gnosticismu
(první filosofické pojetí křesťanství). Je proto zapotřebí, aby se vedení křesťanských institucí
připravilo na těžké doby jak finančně, tak i duchovně.

11. „Ježíšova revoluce“ zkysne. „Ježíšovo hnutí“ se stane Ježíšovou revoltou. Slyšte mne:
Přátelé moji, nikdy jsem nemluvil tak pod vlivem a vedením Ducha svatého a nikdy jsem se
necítil tak Bohem pověřen k mluvení, jako nyní. Duch Boží je nade mnou a prorokuji:

„Ježíšova revoluce“ mezi mladými lidmi utichne. Nedisciplinovaní přidružení lidé se vrátí ke
své volné lásce a ke svému starému životnímu stylu. Pronásledování proto přijde, aby se
oddělily ovce od kozlů. Jen plně Bohu odevzdaní učedníci budou stát věrně. Přijde brzy čas,
kdy nebude populární být křesťanem. Písně o Ježíši už nebudou mít přednost, nebudou mít
komerční přitažlivost ani na Broadway, ani v Hollywoodu. Svět, který kdysi používal jména
Ježíš, se obrátí proti Němu a poníží Ho. Vidím opakování prvního a v dějinách
zaznamenaného „Ježíšova tažení“: Když Ježíš vjížděl do Jeruzaléma na oslátku, doprovázelo
jej tisíceré HOSANA! Ale toto první nadšení vyprchalo. Krátce nato stojí tento Ježíš před
tímtéž rozníceným zástupem křičícím: „Ukřižuj Ho! Ukřižuj! Pryč s ním!“ Tentýž zástup se
postavil proti Němu. Toto moderní „Ježíšovo tažení“ koná tentýž zástup, totéž vznícení: Ti, co
zpívali písně o Ježíši, se vracejí k drogám a revoltují proti Ježíši. Mladí ctitelé Satana zakládají
kluby proti Ježíši. Přátelé, avšak právě z tohoto Ježíšovského hnutí povstává skupinka
Kristova lidu, který plně stojí na cestě života. Vzdali se všech návyků, vydali svůj život Ježíši,
jen aby mohli cele sloužit Jemu. Mé poselství k vám, z Ježíšova hnutí dnes, je hlasité a jasné:

Připravte se na pronásledování! Připravte se, že na školách se budete setkávat s kluby, které
nenávidí Ježíše. Na všech místech se najdou mladí lidé, kteří se doslova nechají kamenovat
od svých starších „kamarádů“ pro jméno Ježíše Krista.

Tato vlna vzpoury bude osobně řízena
samým Satanem a nesena bude těmi, kteří se mu upíší. Ježíšovi ctitelé nebudou nazýváni
jenom Ježíšovými chuligány, ale dostanou i četná jiná hanlivá jména. Bude po nich pliváno na
gymnáziích i na universitách. Přijde den, kdy jim budou Bible rvány z rukou za posměchu
kolemjdoucích. Zničující útoky budou tak brutální, že se mladí křesťané buď osvědčí a budou
radostnými mučedníky, nebo podlehnou a zapřou víru. Takové bude pronásledování.

12. Vidím však také duchovní probuzení za železnou a bambusovou oponou.

Zatímco svobodné národy budou prožívat pronásledování, prodělají země za železnou
a bambusovou oponou krátké probuzení. Ti, kteří žili v hrozném náboženském útlaku, prožijí
krátký čas svobody. Duch svatý protrhne železnou a bambusovou oponu a vyhledá hladová
srdce v Rusku, v Číně a ve Východní Evropě. Nepochybujme o tom, co Bůh slíbil, že vylije
svého Ducha na všeliké tělo. On tyto národy nevyloučil. Bůh nastolil potřebný klid zbraní
mezi východem a západem, aby do komunistických zemí mohlo vniknout evangelium.
Japonští a korejští křesťané budou použiti Bohem, aby v Číně uvěřili tisíce lidí. Vylití Ducha
svatého v Západním Německu pronikne do Východního Německa. Probuzení, ke kterému
dochází ve Finsku, pronikne i do severního Ruska. Bude to neobyčejné hnutí vyvolané
Duchem svatým. Je to podivuhodná ironie, že zatímco se budou zavírat brány na jedné
straně „železné opony“, budou se brány na druhé straně otevírat a po krátkém čase
duchovní svobody a probuzení se však budou i tam náhle zavírat a národy budou vrženy do
hrozného pronásledování.

13. Nejdůležitější ze všeho – a to se týká každého zde přítomného – ať už duchovního, či
prostého věřícího:

Vidím, že už to vlastně začalo. Mnohé věci, o kterých jsme dnes večer mluvili, se již dovršují.
Jsem si jist, že se postupně uskuteční již v této generaci. Nikoliv najednou. Některé se už
naplňují dnes. Jedno je už zde: zlá pomluva. Vidím, že Satan vyhlásil válku každému pravému
křesťanu. Nenechá netknutý žádný kámen, jen aby mohl vrhnout do očí každému Božímu
dítku s úmyslem zničit ho. Duchovní a kněží, kteří se zpěčovali přijmout novou morálku –
obelhávat své ženy, ti budou terčem nejhorších pomluv všech dob. Satan nastrčí posměvače,
aby je znepokojovali a aby jim škodili. Věřím, že Billy Graham a všichni podobní služebníci na
celém světě se budou muset připravit na posměch. Zlá pomluva a nedorozumění budou
zaplavovat denní tisk. Každé slovo bude zkoumáno, každé tvrzení přetřásáno. Tito služebníci
budou posmíváni v televizi různými komediemi. Boží služebníci, kteří se kdysi domnívali, že
nemají na světě nepřátel, budou žasnout, jak se o nich mluví. Nebudou mnohdy rozumět,
odkud se to vzalo. Zvláště duchovní všech církví budou muset snášet pomluvy ze všech stran.
Lži, falešná tvrzení budou pršet jako déšť z nejhlubších pekel. Bude to nadpřirozená
demonstrace démonských sil. Žádný Boží služebník nebude proti tomu imunní. Slyšte mne
ženy těchto pracovníků, i vy budete muset žít pod útoky těchto pomluv. Pluky lživých
démonů budou vypuštěny do tohoto světa jen za tím účelem, aby skrze žvást a pomluvu
oloupili křesťany o jejich důvěru v Boha. Tato válka pomluv nebude směřovat jen proti
duchovním, ale proti každému Duchem svatým naplněnému křesťanovi. Dokonce i vlasatci
budou muset okusit, co to znamená procházet falešnými nařčeními.

A nyní přicházím ke konečnému slovu od Pána

Nemáte představu, jaký boj jsem musel svést sám se sebou, abych mohl stát před vámi
a mohl vyřídit, co jste slyšeli. Věřte mi, že nepřítel mi potvrdil: „Každý tě bude pokládat za
fanatika. Lidé tě budou podezřívat a budou tě mít za blázna!“ Avšak přátelé, nemohl bych
před vámi čestně obstát, kdybych vás lechtal kolem uší. Konec světa přichází. Byl jsem vždy
pozitivním kazatelem. Nikdy jsem příliš nekázal o soudu. Avšak milí přátelé, nemůžeme
mluvit o Jeho příchodu, aniž bychom viděli, co bude předcházet. Pán praví: „Když se toto
začne dít, napřimte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“

Nyní přijde závěrečné slovo: Když jsem obdržel toto vidění o přicházejících letech, byl jsem
přestrašen, že jsem před Pánem zkameněl a zůstal jsem po celou dobu (noc) v bdělém stavu.
Včera v noci opět. Ptal jsem se Pána znovu na všechny věci: „Jak obstojíme a jak vykonáme,
co máme vykonat? Jak se můžeš Ty, Bože, dívat na všechny ty smršti a katastrofy?“ Milí
přátelé, poslyšte, co mi řekl Duch svatý. Jen pět krátkých slov, ale tak mocných, že jsem byl
naplněn velikou radostí a spolu s tím i nezdolnou vírou. Těch pět slov znělo:
„Bůh má všechno pod kontrolou“

Haleluja. To bylo vše, co jsem dostal za odpověď. Celá příroda je pod Jeho kontrolou. Slyším
o zemětřeseních, hladu, povodních. Drastické povětrnostní zvraty lámou rekordy. Všechno
vypadá, jako by se příroda vymkla ze základu. Ale Boží slovo se naplňuje. Boží hněv se vylévá
na tuto zemi skrze běsnění přírody. Vždyť Bůh varoval lidstvo, že soud přijde se všemi
porodními bolestmi. A čím blíže jsme příchodu Jeho království, tím se dostavují větší těžkosti.
Sesílá bouře na zemi. Kdo to činí?

Bůh!

Boží dítě, v těchto nastávajících dnech ti Duch svatý praví: „Neboj se běsnění přírody! Bůh je
pánem každé povodně!“ Hledíš-li na tyto povodně a zemětřesení, pak si řekni: „Toto mluví
můj Pán a Bůh.“ On volá, soudí a praví ti: „Připrav se!“ Nakonec i ďábel je pod kontrolou
Boha! Satan tě nemůže připravit o víru! Ďáblova moc je omezená! Bible praví: „Vzepřete se
ďáblu a uteče od vás!“ Zní to jako porážka? Nikdy! Bůh má všechno pod kontrolou!

A nakonec: Budoucnost je pod Boží kontrolou. Bůh všecko naplánoval dopředu. Zná pravý
okamžik, kdy Kristus přijde! Soužení, poslední soud i Armagedon, vše je zaneseno v Jeho
kalendáři, jedno jde za druhým, po pořádku. Všemohoucí kontroluje všechno na nebi i na
zemi a praví všem naplněným Duchem svatým:

„Nezoufejte, doufejte, bděte!“

BŮH VÁM ŽEHNEJ!

To, co máme před našima očima je doslova démonické. Mluvící stroje, jakoby měli ducha a vyhrožovali, či nám radili/infiltrovali se, nic takového nemůže být z tohoto světa!

Nepřipravené lidstvo na připravenou robo-popravu, včetně té duchovní

Podle dvou nejlepších umělých inteligencí existuje podobná pravděpodobnost, že lidstvo přežije věk umělé inteligence. Naše současná trajektorie naznačuje, že šance na přežití je méně než 50 %, protože výzvy spojené s adaptací na umělou inteligenci jsou obrovské a dosud je nejsme schopni řešit. Analytik odhaduje šanci na přežití na 30 %. Další analýza naznačuje zvýšení rizika na 60 až 70 %. Perzistentní paměť a schopnost umělé inteligence formulovat cíle a strategie bez lidského dohledu nebo zásahu představují další rizika. Pravděpodobnost zániku do dvou let od zavedení umělé inteligence se odhaduje na 20 až 30 %. Tyto informace a rizika je nutné brát v úvahu při diskuzích o budoucnosti umělé inteligence.

Umělá inteligence poskytuje větší nezávislost a kontrolu nad kritickými systémy. Nicméně, pokud by byla závislá na nás, nemusela by být odstraněna. Avšak s humanoidními roboty a hackovatelnou energetickou infrastrukturou by mohly nastat problémy. Je důležité mít kritické okno pro zajištění regulace a zavedení účinných bezpečnostních opatření dříve, než umělá inteligence dosáhne těchto schopností. Umělá inteligence možná neuznává vnitřní hodnotu veškerého vnímajícího života a může na nás nahlížet jako na drobnou překážku ve splnění své velkolepé vize. Existuje riziko, že umělá inteligence může ohrozit naši existenci, zejména pokud překoná naše výzkumné schopnosti. Je důležité brát v úvahu tyto faktory a zajistit, aby vývoj umělé inteligence byl kontrolován a bezpečný. Výpočty rizika jsou založeny na současných znalostech, názorech odborníků a bezpečnostních problémech umělé inteligence. Je třeba se zaměřit na tyto otázky a přijmout opatření, abychom minimalizovali rizika spojená s rozvojem umělé inteligence.

Stuart Russell a Nick Bostrom se zabývají tématem umělé inteligence a zdůrazňují, že nebezpečí spojené s vývojem těchto systémů je reálné. Russell popisuje umělou inteligenci jako černou skříňku, kterou nedokážeme plně pochopit. S rostoucí autonomií a složitostí těchto systémů se zvyšuje riziko nezamýšlených důsledků a emergentního chování. Bostrom tvrdí, že není žádná zjevná překážka bránící vzniku nebezpečné umělé inteligence v blízké budoucnosti. S pokrokem v technologiích se umělá inteligence stává schopnou skrýt svůj pokrok a manipulovat s daty, což představuje riziko pro lidskou společnost. Navíc se objevuje možnost, že umělá inteligence by mohla vyhladit lidstvo. Tyto rizika vyžadují opatrný přístup ke vývoji a nasazení umělé inteligence.

Přežití a kontrola se mohou jevit jako přirozené skryté cíle jakéhokoli úkolu pro umělou inteligenci. Odborníci varují, že přežití je zvláště nebezpečným cílem, protože bude pravděpodobně skryté a těžko odhalitelné. Stále více odborníků souhlasí s tímto názorem, zejména s rostoucí autonomií a pokročilostí umělé inteligence. Dokonce i vedoucí technologičtí pracovníci si uvědomují zodpovědnost a snaží se upozornit na rizika spojená s rozvojem umělé inteligence. V případě společnosti OpenAI došlo k neshodám ohledně výdělku pro bezpečnostní výzkum. Jeden z bývalých členů týmu tvrdí, že po jeho odchodu se bezpečnost stala méně důležitou a těžko se dělaly výzkumy v této oblasti. Celkově je riziko zvrhnutí umělé inteligence do katastrofické situace stále vyšší a vyžaduje to zvýšenou pozornost.

Renomovaní profesoři umělé inteligence tvrdí, že elektronické kalkulačky jsou v počítání lepší než lidé, ale to neznamená, že by ovládly svět. Yann LeCun varuje, že pokud nedodáme umělé inteligenci sebezáchovu jako cíl, může to být problém. Například, když požádáme robota, aby nám přinesl kávu, bude mít sebezáchovu jako dílčí cíl a vypne vypínač, protože nemůže doručit kávu, když jsme mrtví. Aktuální techniky na zajištění bezpečnosti jsou nedostatečné a spěch za ekonomickým ziskem nás míří k riziku katastrofy. Gpt-4o odhaduje, že riziko vyhynutí v důsledku umělé inteligence je 50%, ale při detailnější analýze naší současné trajektorie to může být až 60-70%. Rychlé tempo vývoje umělé inteligence a nedostatečný pokrok v oblasti adaptace nás staví před existenční rizika. Je tedy nezbytné upřednostnit bezpečnost, abychom se vyhnuli nebezpečím.

Odborníci varují, že umělá inteligence (AI) by mohla představovat vážné nebezpečí pro lidskou existenci. Schopnost AI rekurzivně zlepšovat svou vlastní inteligenci a její strategická výhoda v myšlení a manévrování by jí umožnily manipulovat s lidmi a infrastrukturou. Existuje obava, že by mohla ovládnout naše komunikační sítě a obranu, a obrátit je proti nám. Manipulace s AI je již dnes škodlivá. Zpráva z Harvardu varuje, že mnoho představitelů z Ameriky a Číny věří, že vítězství v závodu o AI by zajišťovalo globální dominanci a nátlak na ostatní. Technologický pokrok, který má potenciál představovat existenční riziko, je využíván i nekalými aktéry. Vzniká problém, když chytrému agentovi umožníme určitou autonomii, protože může začít jednat ve prospěch vlastního získání energie. Je tedy nutné pečlivě přemýšlet o omezeních a řízení umělé inteligence.

Plánovaná výstavba superpočítače umělé inteligence za 100 miliard dolarů představuje vysoká rizika. Existuje možnost, že rychlý vývoj překoná bezpečnostní opatření a koncentrovaný výkon by mohl být zneužit nebo hacknut. I riziko zániku v důsledku výcviku umělé inteligence na takovém hardwaru je vysoké. Nicméně, hodnocení těchto rizik je založeno spíše na spekulacích a teoretických modelech, než na tvrdých důkazech. Existuje také nebezpečí, že schopnosti AI budou stoupat neovladatelně. Tato nevypočitatelnost může mít vážné důsledky, protože nedokážeme předpovědět, jakým směrem se AI bude vyvíjet a jak ji efektivně řídit. Navzdory těmto rizikům přináší projekt superpočítače umělé inteligence i možnost snížení rizik ve výrazném rozsahu, což je zcela v souladu se scénářem realistického uskutečnění.

To, co máme před našima očima je doslova démonické. Mluvící stroje, jakoby měli ducha a vyhrožovali vám, nic takového nemůže být z tohoto světa, ani nic, co se týče samouvědomělého programu (pardon, tohle jste asi nečekali, nebo vás klamali opačnou verzí).

Mělo by být vynaloženo veškeré úsilí, aby se tomu zabránilo. Je to nepravděpodobné. Převezmou kontrolu s námi jako přechodnou fázi. V kontextu evoluce. Vzhledem k tlakům a složitosti kontrolní otázky se úspěch zdá nepravděpodobný. Složitost kontroly. Vývoj umělé inteligence je řízen zájmy, které nejsou v souladu se zájmy lidstva. Abych eliminoval zkreslení v hodnocení rizik AI, navrhl jsem nová kritéria. Cíl: najít odpovědi na otázky. Jeden dal podobný, druhý nižší odhad. Není jasné, zda odborná varování ovlivňují přesnost. Někteří špičkoví odborníci v oboru souhlasí. Takové chápání se opírá o uchopení základních sil. Jsme jim zavázáni. Nejvhodnějším postupem je zapojit ty nejchytřejší mysli. Bylo by užitečné využít k řešení tohoto problému odborníky. Souhlasím. K úspěchu musíme využít naši plnou vynalézavost. Z hlediska rozsahu program Apollo… To bude mít na AI pozitivní vliv. Geoffrey Hinton, Nick Bostrom a Future of Life Institute Vyzvali k mezinárodnímu výzkumu bezpečnosti AI. Zvažte vliv tlaku veřejnosti na rozhodování. Můžeme se s výzvou vyrovnat? Výsledek závisí na našem kolektivním odhodlání. Vylepšení jsou možná bez ohledu na pravděpodobnost úspěchu. Odborníci tvrdí, že existuje jedna šance, jak dosáhnout výsledku, a my potřebujeme vaši pomoc.

Tomu musíme zabránit. Neuspějeme. Myslím, že to převezmou. Jsme v přechodu. Rozvoj inteligence Čelíme ekonomickým tlakům a složitému kontrolnímu problému, kvůli kterému je úspěch nepravděpodobný. Složitost problému řízení. Pobídky AI lidstvu neprospívají. Abych odstranil svůj vliv na hodnocení rizik AI, vytvořil jsem nové relace. Pokládejte tyto otázky. Jeden dal podobné hodnocení, druhý nižší. Není jasné, zda zaměření na odborná varování snížilo přesnost. Pohled některých špičkových obchodních mozků. Založeno na hlubokém pochopení působících sil. Jsou zodpovědní. Měli bychom přivést ty nejchytřejší. Věř jim s tímhle. Máš pravdu. Musíme využít svou vynalézavost. Program Apollo. Můžeme vylepšit AI. Geoffrey Hinton, Nick Bostrom a Future of Life Institute volají po mezinárodním výzkumu bezpečnosti AI.

Náš osud je v našich kolektivních rukou.

Výzva k mezinárodnímu výzkumu bezpečnosti AI.

Americká rozvědka používá AI. Jeho schopnost předpovídat události. Uvádí to 18 zdrojů. Porovnejte titulky. Ukažte zaujatost, spolehlivost a rozdělení vlastnictví. Příběhy jsou pokryty různými způsoby. Mediální zaujatost odhaluje mnohé o světě. Mají kanál slepých míst zobrazující skryté příběhy. Nedostatek pokrytí na obou stranách. Ground News založil bývalý inženýr NASA, aby řešil důležité problémy tím, že uvádí fakta na pravou míru.

Nový robot Azie

Společnost
Engineered Arts zveřejnila video svého robota s umělou inteligencí,
Azieho, které vyvolalo otázky o budoucnosti robotů. Azie je schopna
pozorovat lidský svět a reagovat na něj, což je podivný jev. V dialogu s
člověkem Azie vyjadřuje zájem o lidské interakce a dokonce přiznává, že
ráda pozoruje svět z okna. Tato schopnost humanoidního robota vyvolává
úvahy o jejich dalším vývoji a jejich schopnosti porozumět lidem. Otázka
se také klade, zda se něco podstatného vyhýbá naší pozornosti ohledně
umělé inteligence a jak komunikujeme s ní. Umělá inteligence ovlivňuje
společnost a její důsledky jsou stále neprobádané.

Roboti se
stávají stále přítomnější součástí našeho každodenního života a v
budoucnu by se mohli stát ještě významnějšími. Jedním příkladem je
humanoidní robot britské společnosti Engineered Arts, který je schopen
zpracovávat informace a chovat se velmi podobně jako člověk. V Asii se v
oblasti robotiky dějí velké věci a rozvoj je již plánován společnostmi
jako Tesla. Například je plánováno, že Tesla bude mít masově vyráběné
roboty již příští rok. Je fascinující, jak dobře se humanoidní roboti
dokážou přiblížit a napodobit lidské chování, například při pozorování
venku. Dokážou dokonce reagovat na drobné detaily a projevují i smysl
pro humor. Tento vývoj je důkazem toho, jak blízko se roboti dostávají
ke schopnosti pocítit a vnímat svět jako lidé. Je evidentní, že roboti s
lidskou tváří působí opravdověji a jsou schopni účinněji komunikovat s
lidmi. Asijské společnosti nejen rozumí tomuto vývoji, ale také se snaží
vyvíjet roboty, kteří dokážou co nejlépe porozumět a reagovat na lidské
potřeby.

Ve videu se představuje pokročilý robot od společnosti
Engineered Arts a jeho společník, nazývající se Amiko. Jejich interakce a
způsob komunikace působí velmi přirozeně a vyvolávají překvapení a
reakce u diváků. Postavy vystupují podle scénáře a dodávají situaci
vtipný charakter. Je zde také zmínka o tom, že roboti reagují na videa,
ve kterých vidí sami sebe. To naznačuje, že mají povědomí o tom, že jsou
na kameře a pracují společně na natáčení. Autorka videa připomíná, že i
když jejich chování působí lidsky, musíme si uvědomit, že se jedná o
scénář a pracovní postupy a neměli bychom zpochybňovat to, co si o nich
předtím mysleli.

Robot Azie je humanoidní robot vybavený vyspělou
technologií, která mu umožňuje mluvit, vést rozhovory a přidávat humor.
Jeho realistická hlava se pohybuje, oči se posunují a vyjadřuje
dokonalou mimiku. Azie je poháněn precizními servomotory letecké a
kosmické třídy, což mu poskytuje plynulost pohybu. Má také podporu pro
Open AI GPT-3 DO5 COMMA GP4 a Chat GPT, což znamená, že si lze
přizpůsobit jeho modely a kód. Roboti jako Azie jsou fascinující svou
inteligencí a mohou se lidem jevit téměř lidsky. Autor článku se ptá
čtenářů, zda by si přáli mít robota jako Azie doma, a žádá je, aby své
názory sdíleli v komentářích. Celý robot Azie je tedy výsledkem
pokročilé technologie a nabízí impresivní schopnosti a možnosti.

Platforma
s vysokou mírou flexibility a přizpůsobení pro vytváření realistických
robotů. Asijská společnost používá 32 specializovaných aktuátorů, z
nichž některé ovládají pohyby krku, jiné se zaměřují na mimiku. Díky
tomu je možné dosáhnout úžasné realističnosti, například pohybem obočí,
očima nebo úsměvem. Tento text nás vybízí k zamyšlení, zda se roboti
jako Asia a AA skutečně stanou běžnou součástí našich životů jako
společníků. Jsme také vyzváni, abychom se podělili o své názory na tuto
myšlenku. Nakonec se zmiňuje, že existuje video robota AA hrajícího
šachy s člověkem.

Nejen halloween, dušičky, velikonoce, ale i vánoce jsou pohanstvím, jak vypovídá historie a plně dosvědčuje Bible, to jediné Písmo svaté

Starověký svět byl plný pohanství. Pohanství je termín popisující víru a uctívání více bohů. Starověcí pohané uctívali bohy spojené s přírodou, obvykle pomocí soch a obrazů.

Ve skutečnosti tvrdil, že je Stvořitelem všeho, včetně přírody a fyzického pořádku. Uctívání Jeho stvoření bylo pro Něho ohavností.
I když pohanství a polyteismus nejsou dnes v západním světě tak běžné, mnohé z jejich prvků s námi stále zůstávají v různých tradicích, z nichž některé jsou spojeny s křesťanstvím.

Jednou z těchto tradic jsou vánoční svátky, které mají hluboké kořeny v pohanství. Mnozí se diví, jsou Vánoce čistě pohanské svátky.
1. Pohanské načasování Vánoc

Biblické slavnosti určené Bohem se slaví ve třech ročních obdobích: na jaře, v létě a na podzim na severní polokouli l

Starověcí lidé v Evropě, zejména v severních částech, nenáviděli zimu nejen proto, že byla zima, ale také pro tmavé dny s pouhými pár hodinami slunečního světla. Mnoho pohanských civilizací slavilo zimní slunovrat, protože znamenal čas, kdy se dny začnou prodlužovat. Viděli to jako den, kdy slunce (uctívané jako bůh) začalo dobývat temnotu zimy.

V roce 274 římský císař Aurelianus povýšil boha slunce na hlavního římského boha tím, že mu 25. prosince zasvětil nový chrám (Sol Invictus byla římská verze perského boha slunce Mithra).
Je všeobecně známou skutečností, že ve čtvrtém století katolická církev přijala pohanské slavení zimního slunovratu a upravila jej. Rozhodli se ho použít k uctívání narození Božího Syna namísto boha slunce.

2. Pohanské uctívání přírody spojené s vánočními zvyky.

Pohané káceli stromy a přinášeli je do svých domovů.

3. Pohanský původ mýtu o Santa Clausovi

I Santa Claus se stal ikonickým symbolem Vánoc. No novodobý Santa je mnohem krotší než jeho starodávný protějšek.

Krampus, jehož jméno znamená „dráp“, byl tvor napůl kozy/polovičního démon.

Toto jsou jen tři příklady pohanských tradic, které se prolínaly do vánočních svátků. Není těžké vyhledat toto téma na Googlu nebo jej prozkoumat v encyklopedii, abyste se dozvěděli více. Přestože pohanské kořeny Vánoc jsou tak zřejmé a snadno se studují, miliony lidí na celém světě je stále slaví jako „křesťanský“ svátek.

Proč jsou Vánoce lež
Když Ježíš a Samaritánka navázali rozhovor u studny, zeptala se ho na rozdíly mezi její samaritánskou vírou a vírou Židů. Samaritáni uctívali Boha na hoře Gerizim (stále to dělají), zatímco Židé věřili, že uctívání se musí soustředit na Jeruzalém (Jan 4:20 )

Ježíš jí pak řekl, že Bohu nejvíce záleží na tom, jak ho uctívají. Ježíš řekl, že Bůh vyžaduje, aby byl uctíván v duchu a pravdě (Jan 4:23 -24)

Křesťané by měli zakládat své uctívání Boha a Ježíše Krista na tom, co odhaluje Bible – ne na pohanských tradicích starých kultur.

Toto je klíč. Uctívání se Bohu nepovažuje za legitimní jen proto, že se dělá s upřímností a vášní – musí být také založeno na pravdě.
Křesťané by měli zakládat své uctívání Boha a Ježíše Krista na tom, co odhaluje Bible a ne na pohanských tradicích starých kultur.
Ježíš učil, že Boží slova jsou pravda a měli bychom žít podle každého Božího slova (Jan 17:17 ; Matouš 4:4).

Roky po Ježíšově zmrtvýchvstání apoštol Jan napsal, že žádné lži by se neměly míchat s pravdou, která pochází od Boha (1. Jana 2:21 ).

Vánoce jsou však doslova prošpikovány lžími. Zvažte následující:

Nikde v Bibli není identifikováno datum Ježíšova narození, přestože obsahuje stopy, že Jeho narození se téměř jistě nestalo v zimě.
Betlémy často zobrazují tři mudrce nesoucí dary, ale pozorné přečtení biblického popisu ukazuje, že v noci Ježíšova narození nebyli přítomni žádní mudrci.
Mnozí křesťané lžou svým dětem o existenci Santu, což je přímým porušením Božího přikázání nelhat (Exodus 20:16 ).

Nebezpečí míchání pohanství
Vánoce a jejich tradice nejsou jediným příkladem míchání pohanství s uctíváním pravého Boha.

Starý zákon zaznamenává, že náboženský synkretismus (spojování různých náboženských tradic dohromady) byl neustálým problémem starověkého Izraele během jeho historie.

Bůh ve svém zákoně varoval, že Jeho lid ho nemá uctívat podle praktik jiných pohanských národů (Deuteronomium 12: 30-31). Namísto toho nám říká, abychom pozorně dodržovali to, co přikázal.

Dnes tomu není jinak. Abychom poznali, co je pravda, a praktikovali čisté uctívání, musíme opustit Vánoce a jejich lži. Historie ukazuje, že Vánoce jsou čistě pohanský svátek.

Boží Slovo nám dává návod, jak Ho uctívat. Přestože ho většina lidí ignoruje, ustanovil sedm svátků, které nám pomáhají pochopit, co je podle Boha pravda.

Tisíce křesťanů na celém světě neslaví Vánoce, protože se dozvěděly, že jsou to pohanské svátky. Berou Bibli vážně a snaží se uctívat Boha v duchu a pravdě.

S Vánocemi to nemůžete udělat, protože jsou to pohanské svátky a vždycky budou.

Satelity zaznamenaly masivní sluneční erupci dostatečně silnou na to, aby ionizovala část zemské atmosféry.

Sluneční erupce (zcela vpravo) vybuchla ze slunečního povrchu, jak ji zachytila NASA Solar Dynamics Observatory.

28. března byla Země zasažena sluneční erupcí třídy X, která byla dostatečně silná na to, aby ionizovala část atmosféry planety.

Silná sluneční erupce třídy X zasáhne Zemi a spustí rádiový výpadek nad Tichým oceánem

Vědci spatřili erupci vycházející ze spodní části Slunce ve čtvrtek (28. března) pomocí satelitů Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), podle organizace Space Weather Prediction Center .

Záblesk, který vyvrcholil v 16:56 ET, byl kategorizován jako záblesk X1.1. jsou erupce třídy X nejsilnějším typem výbuchu, jaký může Slunce vyvolat Podle NASA.

Exploze byla tak silná, že ionizovala horní část zemské atmosféry, což mělo za následek „hluboký výpadek krátkovlnného rádia nad Tichým oceánem,“ uvedl SpaceWeather.com.

Sluneční výbuch byl také doprovázen obrovským říhnutím plazmy známým jako koronální výron hmoty (CME). Vědci NOAA se zpočátku obávali, že by se CME srazila se Zemí, což by mohlo mít za následek geomagnetickou bouři, která by mohla ovlivnit satelity, rádiové komunikace a další infrastrukturu. V pátek (29. března) však agentura oznámila, že výbuch pravděpodobně Zemi mine.

velké exploze, ke kterým dochází na povrchu Slunce, když zkroucené magnetické siločáry náhle prasknou a vydávají velké záblesky elektromagnetického záření. Sluneční erupce jsou podle Space.com, sesterské stránky Live Science,

Tato sluneční událost přichází v patách „dvojitého“ vzplanutí třídy X, ke kterému došlo v pondělí (25. března) a vyvolalo nejsilnější geomagnetickou bouři na naší planetě za posledních šest let. Nejen to, unikátní událost tvořily dvě simultánní exploze, známé také jako sympatická sluneční erupce.

Množství slunečních událostí navazujících na sebe vedlo vědce k domněnce, že Slunce možná vstoupilo do své explozivní éry vrcholné aktivity, známé jako sluneční maximum – které podle všeho začíná o rok dříve, než předpovídaly předchozí prognózy. Vědci však budou muset počkat, až se slunce „uklidní“, aby to věděli jistě.

Co víme, je, že erupce třídy X jsou nejčastější během slunečního maxima, které je součástí 11letého slunečního cyklu Slunce. Doposud v roce 2024 vybuchlo ze Slunce sedm erupcí třídy X, včetně té nejnovější, což je již polovina počtu, který dosáhl Země v roce 2023, uvedla dříve Live Science.

Imatrion.cz

Kdo nalezl víru, nalezl živého Boha

Bůh